Z EU parlamentu unikl návrh na úplnou kontrolu soukromých zpráv. Hotov by mohl být do června
Francouzský zpravodajský server zveřejnil nejnovější unijní návrh na zavedení plošné kontroly soukromých on-line konverzací.
Francouzský zpravodajský server contexte.com zveřejnil v úterý 2. dubna nejnovější návrh belgického předsednictví na zavedení plošné „kontroly chatu“.
Instituce EU jednají o povinné kontrole soukromých zpráv již téměř dva roky. Informovali jsme o tom již v květnu 2022 zde a později zde a zde. Evropská komise navrhla nařízení, které by internetovým službám a messengerovým aplikacím typu Signal, WhatsApp a všem ostatním uložilo povinnost číst obsah uživatelů za účelem prevence dětské pornografie.
Dohled by se týkal i šifrovaných aplikací, jako jsou Proton Mail, či německá Tutanota, u nichž nemají přístup k obsahu komunikací ani samotní provozovatelé. Ti by dle nového nařízení museli spolu s aplikací instalovat uživatelům do zařízení i sledovací software založený na umělé inteligenci. Nařízení by se vztahovalo i na služby cloudových úložišť, které by měly povinnost hromadně a bezdůvodně číst obsah nahraný uživateli.
Evropský parlament označil tento návrh za masové sledování. Poslanci požadovali, aby se kontrola chatu omezila pouze na podezřelé osoby a aby bylo zachováno šifrování zpráv, které obsah soukromých komunikací chrání před čtením ze strany nejen hackerů, ale i vlád a institucí (a v případě například aplikací Signal, Proton Mail či Tutanota i před čtením ze strany samotného poskytovatele služby).
Členské státy EU se doposud nedokázaly dohodnout na společném postoji a proti návrhu se zvedla kritika jak od organizací pro ochranu soukromí, tak i od poskytovatelů end-to-end šifrovaných služeb, ale také od celých vlád.
Německá vláda například zaslala Komisi 61 otázek napadajících nedostatky navrhované legislativy. Ve svém dopise se výslovně zeptala, jak je návrh zákona slučitelný s některými ustanoveními obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) nebo jak může zákon zaručit, že technologie nebude zneužita. Ve svém prohlášení adresovaném Evropské komisi německá vláda požaduje, aby byl návrh zákona uveden do souladu s "ústavními normami pro ochranu soukromé a důvěrné komunikace".
Vláda také apelovala na dodržování Listiny základních práv Evropské unie:
“Důvěrnost komunikace je v našich liberálních společnostech důležitou hodnotou, kterou je třeba chránit. Na základě Listiny základních práv má každý právo na respektování svého soukromého a rodinného života, domova a komunikace. Veškerá regulační opatření musí být přiměřená, neměla by jít nad rámec toho, co je nezbytné pro prevenci sexuálního zneužívání dětí v digitálním prostoru, a musí účinně vyvažovat protichůdné zájmy ochrany dětí před zneužíváním na jedné straně a ochrany soukromí na straně druhé.”
Senát Nizozemského království v dopise Komisi připomněl, že návrh zákona byl široce kritizován vnitrostátními orgány pro ochranu údajů včetně Evropského sboru pro ochranu údajů (EDPB) a sdělil, že i podle názoru členů nizozemských parlamentních stran by se tato kritika měla brát velmi vážně.
Česká vláda se k návrhu interně vyjádřila spíše shovívavě, ale i v tomto vyjádření označila end-to-end šifrování za velmi důležité, neboť zajišťuje bezpečnou komunikaci v online prostředí. Ve svém veřejném stanovisku pak sdělila, že "výsledná úprava musí respektovat právo na ochranu šifrované komunikace".
Současné belgické předsednictví Evropské rady na všechny tyto obavy reagovalo tvrzením, že předložilo "přiměřenější" návrh, který šifrování chrání. To se však nepotvrdilo v nejnovějším znění návrhu, který byl zveřejněn serverem contexte.com:
Nový návrh ukládá prolomení šifrování
Podle nově uniklého nařízení by poskytovatelé messengerových aplikací, jako je Signal, WhatsApp, X, Messenger, ale také e-mailoví poskytovatelé, museli povinně skenovat soukromé zprávy kvůli potenciálně nelegálnímu obsahu. Návrh obsahuje kompletní text nařízení, a je tedy připraven ke schválení.
„Z uniklého návrhu vyplývá, že jádro původního extrémního návrhu Evropské komise zůstane zachováno beze změny,“ varuje europoslanec a nejvýznamnější odpůrce kontroly chatu Patrick Breyer (Pirátská strana).
Jak potvrdila právní služba Evropské rady, „nejnovější krok nemění podstatu detekčních příkazů“.
„Miliony soukromých konverzací a soukromých fotografií občanů, kteří dodržují zákony, mají být prohledávány a unikat pomocí vadné technologie, aniž by měly byť jen vzdálenou souvislost se sexuálním zneužíváním dětí - to ničí naše soukromí v digitální korespondenci,“ vyjádřil se Breyer.
Přestože se šifrování v návrhu věnuje určitá pozornost, přesto má dle Breyera být „skenování na straně klienta použito k podkopání dříve bezpečného end-to-end šifrování, aby se naše chytré telefony staly špióny.“ To dle poslance zcela ničí bezpečnost tohoto šifrování.
Ochránci práv upozorňují na rizikové pasáže nařízení
„Belgické předsednictví se pravděpodobně inspirovalo přístupem k posuzování rizik v zákoně EU o umělé inteligenci (který byl silně kritizován skupinami občanské společnosti) a navrhuje, aby poskytovatelé on-line služeb sami posuzovali úroveň svého rizika a podávali o tom zprávy příslušnému koordinačnímu orgánu (články 3, 5 a 5a). Koordinační orgány pak na základě údajů od poskytovatelů přijmou konečné rozhodnutí o zařazení služby do kategorie rizika (nízké, střední, vysoké) v souladu s metodikou a kritérii, které belgické předsednictví dosud formálně neupravilo,“ píše ve své podrobné analýze občanská organizace European Digital Rights (EDRi).
Podobný postup, jaký navrhuje uniklé nařízení pro soukromé konverzace, prezentuje například také projekt iVerify, pouze s tím rozdílem, že iVerify by mělo fungovat pro detekci hate speech a dezinformací ve veřejných on-line konverzacích, na sociálních sítích a dalších platformách.
Pro provádění kontroly soukromých konverzací má sloužit projekt s názvem Cryptochat. Za vývojem programu stojí think tank s názvem Meedan, který byl jedním z hlavních kontrolních a cenzurních partnerů sítě Twitter během Covidu. Program byl odhalen Andrewem Lowenthalem, zakladatelem Digital Civil Liberties Initiative a kolegou novinářů Michaela Shellenbergera a Matta Taibbiho, kteří zveřejnili dokumenty Twitter Files.
Projekt financovala nadace Omidyar Network, kterou založil Pierre Omidyar, zakladatel společnosti Ebay. Nadace se ve zprávě z ledna 2022 vyjádřila, že "zprávy o násilí, dezinformačních a manipulačních kampaních vycházejících ze soukromých platforem pro zasílání zpráv se staly až příliš častými.“ Uvedla také, že „nebezpečná rozhodnutí tvůrců [chatovacích šifrovaných] platforem mají ničivé důsledky i pro naše demokratické instituce a zdraví a blahobyt našich společností."
Návrh nařízení pro kontrolu chatu má rozlišovat mezi více a méně rizikovými službami. To však europoslanec Breyer kritizuje následovně:
"Omezení hromadného vyhledávání v chatu na "vysoce rizikové služby" je nesmyslné, protože každá komunikační služba je zneužívána také ke sdílení nelegálních snímků, a proto je u ní bezprostředně vysoké riziko zneužití.“
Klasifikovat vysoce rizikové služby by mělo podle Breyera Irsko, které je současně jedním z nejsilnějších zastánců cenzury a kriminalizace hate speech.
Další nefunkční část nařízení opět kritizuje Breyer:
„Informování orgánů činných v trestním řízení pouze o opakovaných záchytech je rovněž nesmyslné, protože falešně označené fotografie z pláže nebo dobrovolný sexting se zřídkakdy týkají pouze jediné fotografie. Sama komisařka EU pro vnitřní věci uvedla, že tři ze čtyř zveřejněných chatů a fotografií nejsou kriminálně postižitelné. Tyto algoritmy a hash databáze jsou při rozlišování legálního a nelegálního obsahu naprosto nespolehlivé."
Poslanec varuje před schválením nařízení
„Pokud vlády EU skutečně vstoupí do trialogových jednání s tímto radikálním postojem, zkušenost ukazuje, že Parlament riskuje, že za zavřenými dveřmi postupně opustí svůj původní postoj a přistoupí na špatné a nebezpečné kompromisy, které zásadním způsobem ohrožují naši bezpečnost online,“ varuje Breyer.
„Nyní je čas vyrazit na barikády ve prospěch soukromí a bezpečného šifrování, protože vlády EU, které byly dosud kritické, [nyní] chválí přepracované plány, což znamená, že blokační menšina již neobstojí. Zdá se, že nebylo vyžádáno ani písemné stanovisko právní služby [Evropské] rady k tomuto zjevnému porušení základních práv,“ píše Breyer v tiskové zprávě.
Předpokládá se, že bude snaha návrh finalizovat do června letošního roku, kdy se konají volby do Evropského parlamentu. V oficiálním rozpisu Evropského parlamentu je plánováno přijetí postoje k povinné kontrole chatu ministry vnitra EU na 13. až 14. června 2024. Samotné schválení nařízení je pak plánováno po volbách.
