Vracíme internetu svobodu, říkají tvůrci protokolu Nostr
Univerzální protokol pro přenos a sdílení informací bez cenzury dokáže mnohem víc než jen nahradit Twitter, vysvětlují programátoři stojící na Nostrem.
“Sociální média jsou rozbitá. Můžeme je opravit?” ptá se nový dokumentární film, který má veřejnosti představit internetový protokol Nostr. Téma Nostru rezonuje na sítích již několik posledních měsíců.
Základními tématy, která zmiňují všechny články, je rezistence proti cenzuře a decentralizace. Jak přesně je těchto funkcí dosaženo, vysvětluje dokument. Dozvídáme se také, kdo za Nostrem stojí, ačkoliv samotný autor protokolu stále zůstává inkognito pod pseudonymem fiatjaf.
Sociální síť bez hranic
Ačkoliv je možné obsah Nostru filtrovat, a tedy nezobrazovat některý typ obsahu pomocí klientských aplikací a tzv. relé, data ve skutečnosti nejsou z internetu odstraňována a je možné je zobrazit individuálním výběrem aplikace či relé. Uživatelé tedy mají kontrolu nad zobrazováním obsahu, ale nikoli nad daty jako takovými.
Data jsou ukládána mimo konkrétní servery, ale sdílí se přes síť relé, která může provozovat každý, kdo vlastní počítač. Už nyní je těchto relé dostatek k provozu celé sítě, která již hostí více než 20 milionů uživatelů.
“Více než 300 tisíc uživatelů si vyplnilo profil a má nějaké kontakty, které sledují. Více než 3 miliony uživatelů mají vyplněný profil. Přes 20 milionů klíčů zveřejnilo události ("příspěvky") - půjde však převážně o boty, protože účet si může vytvořit kdokoli vytvořením páru klíčů - není třeba se nikde registrovat,” napsal na svém blogu programátor Juraj Bednár.
Díky milionům registrovaných, byť velká část z nich je tzv. boty, proběhlo ověření, že síť relé je dostatečně robustní pro ostrý provoz a má potenciál stát se “základní vrstvou” pro globální sdílení dat.
Hranice korporací i států je třeba překračovat, sdělují osobnosti v dokumentu. Ačkoliv neděláme nic špatného, neznamená to, že naše vlády či korporace neučiní rozhodnutí nás oddělit či cenzurovat. Proto je dobré nespoléhat na firmy vlastnící servery, kam odesíláme svá data, jako je Facebook nebo Twitter, ale naučit se používat svobodné, otevřené a současně decentralizované protokoly, z nichž zatím jediný svého druhu je právě Nostr.
Twitter vs. Nostr
Pro svou podobnost se systémem, na kterém funguje bitcoin, zíkal Nostr mezi držiteli bitcoinu popularitu a bitcoinová komunita tvoří velkou část aktivních uživatelů Nostru. Velkým propagátorem a sponzorem vývoje Nostru je bývalý CEO a jeden ze zakladatelů Twitteru Jack Dorsey. Dorsey i přes své dobré vztahy s aktuálním vlastníkem Twitteru Elonem Muskem vyjádřil obavy z toho, kam se Twitter a další sociální sítě mohou vyvinout.
„Problémem dneška je, že máme společnosti, které vlastní jak“ technologii, tak algoritmy, které zobrazují příspěvky, což „v konečném důsledku dává jedné osobě odpovědnost za to, co je dostupné a viditelné, nebo ne. To definuje jediný bod selhání, a nezáleží na tom, o jak skvělou osobu se jedná, časem to rozbije veřejnou konverzaci a může to vést k větší kontrole ze strany vlád a korporací po celém světě.”
Twitter byl přitom pod vedením Dorseyho považován za nejagresivnější při cenzuře článku o notebooku Huntera Bidena v New York Post. Novináři zpracovávající Twitter Files podrobně popsali, jak byl Twitter pod tlakem americké vlády i tajných služeb. Dorsey byl dříve též kritizován za vazby na nadaci Billa a Melindy Gatesových, Clintonovu rodinu, George Sorose, který spolupracoval s Berggruenovým institutem, nebo za podporu Black Lives Matter. Co se týče Nostru, Dorsey se v dokumentu vyjadřuje, že nad protokolem nemá kontrolu.
“Možnost na tom dále stavět znamená, že vůbec netuším, co z toho bude, a to je na tom to nejúžasnější. Já neurčuju směr. Můžu si něco myslet, ale na mých názorech nezáleží, dokud něco nevytvořím.”
Prostor pro další vývoj
Klientské aplikace běžící na protokolu Nostr mohou mít nejrůznější funkce od messengerových aplikací přes klasické sociální sítě typu Twitter či Instagram, jak je známe, až po e-mailové aplikace, profesionální sítě typu LinkedIn či služby typu Uber nebo Dáme jídlo. Volba konkrétní aplikace a s ní i používaných relé je na uživateli.
V budoucnu bude také možné nastavit si vlastní algoritmy pro zobrazování obsahu. Protokol sám o sobě žádné algoritmy neobsahuje a obsah se tedy zobrazuje kompletně a v pořadí, v jakém byl na síť nahrán. Znemožňuje se tak upřednostňování nebo naopak upozaďování konkrétních témat či autorů.
“Díky absenci "algoritmu" není nic "návykové". Pokud máte minutu, poscrollujete, a když minuta vyprší, nic vás nenutí scrollovat dál, nemáte pocit, že musíte dočíst, nebo že vám něco unikne,” vyjádřil se na svém blogu programátor Juraj Bednár.