Vladimír Zlínský: Očkovací strategie je ve skutečnosti návrh informačního systému
Vůbec nelze pochybovat o tom, že dojde k propojení našich zdravotnických databází a systémů se systémy evropskými i systémy WHO, říká Vladimír Zlínský.
Lékař a vývojář zdravotnického softwaru Vladimír Zlínský byl letech 2021–2025 jako poslanec za SPD členem Výboru pro evropské záležitosti, kde se stal zpravodajem návrhu Nařízení o Evropském prostoru pro zdravotní data (EHDS).
V dubnu 2026 publikoval na serveru Neviditelný pes analýzu Národní očkovací strategie (NOS), v níž tvrdí, že dokument není primárně očkovací strategií, ale návrhem centrálně řízeného informačního systému pro sběr a vyhodnocování dat. V následujícím rozhovoru vysvětluje, proč si to myslí a jak NOS souvisí s evropským nařízením EHDS.
V dubnovém textu na Neviditelném psu píšete, že NOS je ve skutečnosti návrh informačního systému, nikoli očkovací strategie. Z čeho tak usuzujete?
Každá strategie, která chce měnit chování lidí (v tomto případě zvýšit proočkovanost), musí stavět na sběru dat a jejich vyhodnocování. Čím jsou informace detailnější, přesnější a aktuálnější, tím může ten, kdo systém řídí, účinněji měnit chování lidí směrem k vytčeným cílům. Je jasné, že dnešní digitální technologie – propojené databáze, rychlé zpracování dat pomocí algoritmů a umělé inteligence – k tomu přímo vybízí.
Otázkou už je jen to, jakými nástroji se bude chování lidí ovlivňovat. Nabídka je velmi široká od měkkých postupů (nabádání, přesvědčování, bonusy) až po hrubý nátlak (omezení zábavy, cestování, studia, propuštění ze zaměstnání, omezení svobod, finanční represe aj.). Tyto nástroje lze pružně měnit podle vnějších okolností (nebezpečí pandemie, požadavky nadnárodních organizací a korporací) nebo podle toho, jak se populace chová – jaká je proočkovanost, co ukazují studie protilátek v krvi, průzkumy veřejného mínění, studie sledující účinnost a vedlejší účinky vakcín v praxi, a jaké jsou nálady ve společnosti.
NOS popisuje „vytvoření systému monitorování a hodnocení národního imunizačního programu.“ Jaká data by se v praxi sbírala?
Pokud to dobře chápu, tak dle NOSu se budou sbírat jednak souhrnná statistická data a jednak data o konkrétních osobách. Ze statistických se jedná o průzkumy protilátek v krvi (sérologické studie), průzkumy veřejného mínění (sociologická šetření) a ekonomická šetření. Z osobních dat se bude jednat o hlášení o výskytu infekčních chorob, o stavu proočkovanosti na jednotlivá infekční onemocnění, hlášení nežádoucích vedlejších účinků vakcín, hlášení (signální kód, tedy zvláštní označení v systému) o odmítačích pravidelné vakcinace.
Musíme si uvědomit, že NOS je pouze obecnou strategií nastolení hlavních směrů a vše se ještě bude konkretizovat a rozvíjet dle potřeb a aktuální situace. Bude nutné pečlivě sledovat, jaké informace se budou sledovat o odmítačích doporučené vakcinace ve zdravotnictví a v sociálních službách a jak s nimi bude zacházeno. Jak budou úspěšné navrhované formy přesvědčování a mírného nátlaku, hlavně u kombinované vakcíny proti covidu-19 a chřipce, a co se bude dít v případě přetrvávajícího odmítání ze strany pracovníků v těchto oborech.
Nařízení o Evropském prostoru pro zdravotní data (EHDS) definuje očkovací záznamy jako prioritní kategorii pro přeshraniční sdílení přes platformu MyHealth@EU. Propojí se tato evropská infrastruktura s daty, která bude sbírat NOS?
Vůbec nelze pochybovat o tom, že dojde k propojení našich zdravotnických databází a systémů se systémy evropskými (EHDS) a prostřednictvím přílohy PABS (systém sdílení patogenů a z toho plynoucích výhod) Pandemické smlouvy i se systémy WHO. Ty je budou dále distribuovat oprávněným žadatelům o data – hlavně biotechnologickým firmám, výrobcům léčiv a vakcín a vývojářům IT a AI systémů. Hlavní slovo, kdo a jak bude používat informace týkající se zdraví a života našich občanů, už nebudou mít naše orgány, ale nadnárodní struktury napojené právě na tyto vlivné korporace.
Dá se tedy říci, že se zavážeme k bezplatnému (PABS) nebo téměř bezplatnému (EHDS) předávání těchto dat. Korporace na jejich základě budou v lepším případě vyrábět více či méně účinná a bezpečná léčiva a vakcíny, které si od nich budeme draze kupovat. Nebo mohou být data i zneužita v náš neprospěch v případě jejich úniku nebo z jiného zlého úmyslu. Nelze totiž vyloučit ani nechtěné či záměrné negativní nevratné následky biotechnologických pokusů a manipulací na naší populaci na základě takto získaných dat.
Jako zpravodaj EHDS jste již v roce 2023 uspořádal ve Sněmovně seminář. Váš výbor také návrh nařízení vrátil s 12 připomínkami.
Kupodivu se mně podařilo minulé volební období přesvědčit Výbor pro evropské záležitosti PSP ČR (VEZ), že sekundární sdílení dat navrhované Evropským prostorem pro zdravotní data (EHDS) může být velmi problematické. V původní verzi totiž nebylo zakotveno, že by s tím měla osoba, které se data týkají, vyjádřit souhlas. Dokonce to bylo kvitováno jako velká přednost navrhovaného systému.
Toto bylo jádrem mých připomínek odeslaných prostřednictvím zmíněného výboru Evropské komisi, zvláště když se měla sdílet i extrémně citlivá genetická data, data o struktuře bílkovin v těle (proteomická data) a data o tom, jak se projevují naše geny (genomická data) našich občanů, která měla být propojována se zdravotními záznamy a pokud možno se všemi aspekty, které se týkají našeho života a chování.
Jak už jste zmínil, EHDS umožňuje sekundární využití pseudonymizovaných zdravotních dat. Budou vakcinační data z NOS tímto způsobem rovněž využívána a je pseudonymizace spolehlivá?
Jsem přesvědčen o tom, že data o všech typech očkování budou součástí primárního i sekundárního sdílení dat v EHDS. Dává to celkem smysl v případě primárních dat. Lékaři v zahraničí by měli znát očkovací historii pacienta – občana ČR, pokud bude ošetřen v oblasti EU. O sekundární vakcinační data určitě bude velký zájem u farmaceutických i IT a AI korporací. A NOS přímo hovoří o spolupráci s evropskými a celosvětovými organizacemi v tomto směru. Všechna data týkající se vakcinace, včetně doprovodných doplňujících dat, budou tedy na vyžádání povinně předávána zmíněným nadnárodním organizacím a korporacím.
Dle odborníků na kybernetickou bezpečnost lze v době AI systémů zpětně odhalit totožnost osob i u dat, která měla být anonymní. Čím více dat je o dané osobě dostupných, tím větší riziko zpětného odhalení identity. Aby nepřátelský aktér mohl škodit vybrané části populace nebo ji využívat pro své účely, stačí získaná data přiřadit této části populace. Není tedy třeba přesné osobní identifikace.
Kromě toho vidím kámen úrazu v úřadu, který bude spravovat data, umožňující záměrnou zpětnou identifikaci pacienta, jehož data byla anonymizována, z důvodu vážných zdravotních zjištění při zpracování jeho sekundárních dat. Je zde velké nebezpečí úniku osobních dat a s nimi shromážděných zdravotnických a jiných informací, jelikož tento úřad bude mít informaci o tom, pod jakým přiděleným kódem se skrývá konkrétní osoba, které se sekundární data týkají. Toto je mimořádně citlivé a zranitelné místo celého systému.
V roce 2023 jste v rozhovoru zmínil, že tehdejší ministr zdravotnictví Válek na Evropské radě podpořil nutnost souhlasu pacienta se sekundárním sdílením dat. Finální text EHDS z března 2025 pak právo na opt-out ze sekundárního využití dat skutečně zakotvil, ovšem jen omezeně a členské státy mohou stanovit výjimky pro případy „silného veřejného zájmu.“ Za jakých okolností by mohly být tyto výjimky aplikovány?
Jak už jsem řekl, v původním návrhu EHDS, který jsme projednávali na VEZ, žádný opt-out (tedy možnost nesouhlasit se sdílením svých zdravotních dat, byť anonymizovaných) nebyl. Já tedy považuji za velký úspěch, že tam nakonec je. Problémem je, že každý z nás bude muset aktivně zatrhnout, že s tím nesouhlasí, jelikož v základním nastavení je souhlas automatický. Autoři se spoléhají na to, že většina lidí to nebude vůbec řešit a pasivně tím souhlas udělí.
Co je „silným veřejným zájmem“, aby nám byla odňata naše zdravotní data bez našeho souhlasu, je tak trochu ve hvězdách, ale určitě se někdy v budoucnu taková formulace může hodit. Politici jsou mistři ve využívání i zneužívání mlhavých formulací. Otvírají jim bránu k tomu, aby byli schopni reagovat na nečekané situace. Předpokládám, že by to mohla být potřeba reagovat na uměle vytvořenou nebo přirozeně vzniklou celosvětovou, skutečně smrticí pandemii. Ale může to být cokoli, co si nadnárodní korporace usmyslí a naše vlády to budou snaživě realizovat. V každém případě to nevěstí nic dobrého.
NOS může být podle vašich slov „při vyhlášení pandemie rychle přeorientována na represivnější režim.“ Na čem toto tvrzení stavíte?
Pokud bude vybudován systém, který bude sbírat a analyzovat potřebná data, potom stačí jenom v systému změnit použité prostředky k dosažení cíle nebo cíl, kterého se má dosáhnout. Pokud se nebude dařit zvýšit proočkovanost navrhovanými měkkými technikami přesvědčování a odměnami, lze přikročit k metodám poněkud tvrdším, k psychickému nátlaku, finančním postihům (malusům) a tak dále, vše známe z doby covidové pandemie.
NOS umožňuje v případě potřeby i změnit cíl, kterého se má dosáhnout. Pokud bude cílem dosáhnout téměř 100% proočkovanosti nedostatečně prověřenou vakcínou na nové infekční onemocnění s pandemickým potenciálem, potom budou muset být represivní opatření mimořádně tvrdá. Vybudovaný informační systém by mohl umožnit přesnou a rychlou identifikaci neočkovaných jedinců, cílený nátlak na konkrétní jedince a stupňované postihy.
Domnívám se, že jedním ze záměrů autorů NOSu je položit informační základy systému, který otevře prostor pro „vylepšení a vycizelování“ represivních nástrojů z doby covidové pandemie. Je vidět, že přece jenom jakousi analýzu doby covidové její protagonisté úspěšně provedli a osvědčené i nové metody nátlaku jsou pravděpodobně zatím schovány za líbivými klišé o přesvědčování a vysvětlování přínosů vakcinace, budování automatického sběru potřebných dat a propojování databází. V případě nové pandemie už dohled a nátlak na odmítače vakcinace bude dle mého názoru daleko cílenější, propracovanější a účinnější. Asi se úplně neosvědčil systém z doby covidové pandemie – máš potvrzení o vakcinaci, můžeš všechno, nemáš potvrzení, nemůžeš nic. Lidé, kteří covidové očkování v ČR odmítli (asi 35 % populace), tomuto tlaku totiž bez obtíží odolávali.
Vy sám jste lékař a zároveň tvůrce zdravotnických softwarových systémů. Vidíte reálnou alternativu – jak by mohl vypadat systém, který transparentně sleduje bezpečnost a účinnost vakcín, ale zároveň neotvírá cestu k dohledu?
Mám pocit, že odpovědět na tuto otázku není úplně jednoduché. Z mého pohledu by se neměly jakékoli citlivé a zneužitelné informace o naší populaci dostat do cizích rukou. Bezpochyby je nutné objektivně, transparentně a průběžně sledovat výskyt a rozšíření infekčních onemocnění v naší populaci, účinnost, výskyt nežádoucích vedlejších účinků včetně úmrtí i ekonomickou návratnost vakcinace, pokud tedy nechceme zrušit vakcinaci jako léčebně-preventivní metodu.
Základním problémem je zajištění zmíněné transparentnosti a objektivity. Průběh a chybějící analýza očkovací kampaně proti onemocnění covid-19 od jejího zahájení až do současnosti totiž totálně podlomily důvěru podstatné části veřejnosti v odborníky (i orgány státní správy), kteří byli za tuto kampaň odpovědní a jsou zároveň i protagonisty a autory NOSu.
Je třeba tedy změnit základní předpoklad o očkování – že vakcinace je téměř zcela neškodná a přináší jenom užitek – za opatrnější přístup k aplikaci vakcinace, se zaměřením na vyhledávání vedlejších nežádoucích účinků a průběžným vyhodnocováním účinnosti vzhledem ke stanoveným cílům. A veřejnost jak laická, tak odborná musí být o všem objektivně informována a svobodně se rozhodovat na základě těchto dat.
Krátce řečeno, veřejnost a politici musí mít svého odborného „hlídacího psa“ s velkými pravomocemi, který bude mít kritický přístup k problematice vakcinace, stejně jako její hluboké znalosti a přístup ke všem požadovaným informacím a datům, a který nesmí být pod vlivem očkovací a informační lobby. Informačního systému lze využít k šikanování neočkovaných, ale i ke zlepšení hlášení nežádoucích účinků (farmakovigilance), kdy ošetřující lékař dostane od systému zprávu spojující vakcinaci s možným nežádoucím účinkem z důvodu požadavku na vypsání Hlášení na podezření na nežádoucí vedlejší účinek vakcinace.
Obecně lze říci, že prostředků IT technologie lze využít k dohledu veřejnosti nad účinností a nežádoucími vedlejšími účinky vakcinace, ale také je lze zneužít k mediální manipulaci a nátlaku ve prospěch zvětšování zisků nadnárodních korporací, bez ohledu na jasné zdravotní přínosy pro obyvatelstvo ČR. Když na nás chtějí elity dohlížet a řídit společnost prostřednictvím dat a IT technologií, o to více volejme po tom, aby kvalifikovaní zástupci občanů dohlíželi na elity, aby nekonali její představitelé pouze ve svůj prospěch a ve prospěch mocných světových hráčů prostřednictvím klamání běžné populace a nálepkování svých názorových oponentů profláklými označeními. Z tohoto pohledu se zdá, že v současné době hlavně legislativa silně pokulhává za rozvojem IT technologií a biotechnologií.
Džin digitálně-biotechnologického věku již vyskočil z láhve, zpět už ho nedostaneme. Je třeba zajistit, aby nám sloužil a co nejméně škodil. Ale připravovat se i na okamžik, že dočasně nebo trvale zmizí nezávisle na našem přání a ponechá nás napospas bez jeho zázračných schopností.
V roce 2023 jste sdělil, že o problematiku zdravotních dat se v Poslanecké sněmovně zajímá marginální část poslanců. Změnilo se od té doby něco k lepšímu?
V současné době nejsem již poslancem PSP ČR, takže nemohu objektivně posoudit, jak vypadá nynější situace. Ale vzhledem ke složení poslaneckých klubů v tomto volebním období předpokládám, že se nic podstatného nezměnilo. Tato problematika klade velké nároky nejenom na patřičné znalosti a zkušenosti, ale i na představivost a schopnost vidět věci v souvislostech. Tím nechci naznačovat, že jsem byl jediný poslanec, který se o tuto problematiku zajímal a pokoušel se ji pochopit (viz paní poslankyně Mádlová/ANO).
Pokud tuto důležitou problematiku neuchopí žádná politická strana, tak věřím, že se bude rychle otvírat volný prostor pro nové politické subjekty s novými a mladými představiteli, kteří se v této problematice orientují lépe než současná stará garda (i než já). Kromě toho je čekají k řešení ještě další složité úkoly vyplývající z překotného technologického a společenského vývoje: vyřešení pádu porodnosti a úpadku rozumových schopností a psychického zdraví mladé populace, zabránění vzniku společnosti totálního dohledu vzhledem k vývoji informačních technologií, přijatelné řešení vyvolané energetické krize a zajištění dalšího přežití našeho národa a státu v blízké budoucnosti vzhledem sebedesktruktivnímu chování orgánů EU a vzhledem k očekávání významných krizových celosvětových situací a stavů. Výzvy to jsou náročné, ale o to jsou zajímavější. Nemohu přijmout myšlenku, že u nás neexistují schopní a vnímaví mladí lidé, kteří si to neuvědomují, a kteří by je nechtěli řešit.