USA váhají, zda schválit Úmluvu OSN o kyberkriminalitě
V kuloárech Summitu budoucnosti OSN, který se konal minulý týden v New Yorku, vedli diplomaté rozhovory o otázce, jak hlasovat o kontroverzní úmluvě OSN o kybernetické kriminalitě.
Přestože se o Úmluvě nehlasovalo během summitu, byla klíčovým tématem debat v kuloárech, a bude jím nadále také po schůzkách výborů, které jsou naplánovány na příští měsíc. Hlasovat o Úmluvě má pak OSN ještě v letošním roce.
Dilema Bílého domu
Úmluva, jejíž autory a iniciátory jsou Čína a Rusko a která má vytvořit normy pro boj s kybernetickou kriminalitou, představuje pro Bidenovu administrativu dilema a do rozhodnutí, zda ji podepsat, zbývají pouhé týdny.
Podle serveru Politico nejistota Bílého domu pramení z obav, že by země jako Rusko, Írán a Čína mohly text využít jako zástěrku pro schválení rozsáhlých represí a potlačování digitálních práv svých občanů.
Ochránci práv varují
Ochránci práv z celého světa však dlouhodobě upozorňují, že nebezpečí potlačování nejen digitálních, ale obecně lidských práv plyne z této Úmluvy pro všechny občany a nikoli jen pro občany nedemokratických zemí.
Bílý dům se ke konečnému rozhodnutí administrativy o tom, jak hodlá hlasovat, vyjadřuje zdrženlivě. Nejvyšší kybernetičtí úředníci na ministerstvu zahraničí se odmítli vyjádřit, ačkoli agentura minulý měsíc uvedla, že „vítá“ přijetí textu smlouvy výborem.
USA znění Úmluvy schválily
Spojené státy skutečně hlasovaly pro schválení návrhu textu Úmluvy, který byl dokončen v srpnu, přičemž Anne Neubergerová, zástupkyně poradce pro národní bezpečnost v oblasti kybernetiky a nových technologií, poznamenala, že se tak stalo proto, že se USA snažily zajistit, aby se do textu dostaly klauzule o občanských svobodách. S výsledným textem však v soukromém sektoru a v organizacích na obranu digitálních a lidských práv není nikdo v této podobě ani zdaleka spokojen.
Obavy vzbuzuje mimo jiné to, že by Úmluva mohla umožnit státům, které ji podepíší, požadovat údaje o potenciálních závažných trestných činech v jiných zemích, označovat práci novinářů a výzkumných pracovníků v oblasti bezpečnosti za trestné činy nebo usnadnit sledování aktivit lidí na internetu.
Odposlech polohy a komunikace
“Bohužel byla sestavena smlouva o přístupu k údajům, která vládám celého světa umožní vyměňovat si osobní informace občanů v režimu věčného utajení v případě jakéhokoli trestného činu, na němž se dvě vlády shodnou, že je „závažný“. To by zahrnovalo odposlech polohy a komunikace v reálném čase po celém světě a nucení pracovníků IT k prozrazení hesel nebo jiných přístupových klíčů, které by ohrozily bezpečnost globálních systémů, na něž se denně spoléhají miliardy lidí. A nejde jen o systémy soukromého sektoru - ohroženy jsou i vládní systémy,” sdělil Nick Ashton-Hart, který vede delegaci Cybersecurity Tech Accord při jednáních o Úmluvě. Cybersecurity Tech Accord zahrnuje více než 100 kybernetických a technologických skupin včetně společností Meta, Microsoft, Salesforce a Oracle.
„Do jednání jsme zapojili i klíčové globální technologické společnosti, abychom si vyslechli jejich obavy,“ uvedla Anne Neubergerová.
„Chceme rozhodně a jednoznačně udělat věci, které budou pohánět mezinárodní partnerství v oblasti kybernetické kriminality,“ sdělila Anne Neubergerová. „Na druhou stranu, pokud tyto prvky vyvolávají obavy, musíme skutečně položit obě stránky na misku vah a říci si: 'Jaký přístup je zde správný?'“
Neubergerová minulý týden odcestovala do New Yorku, aby o úmluvě jednala, a mimo jiné uspořádala telefonát s přibližně 20 technologickými skupinami, které se staví proti současné smlouvě.
Problémy již v době vzniku
Úmluva byla problematická již od svého vzniku, kdy ji Rusko navrhlo a OSN koncem roku 2019 odhlasovala zahájení procesu jejího vypracování - čímž přehlasovala námitky USA a dalších západních zemí. V důsledku toho se Spojené státy v průběhu řady zasedání v New Yorku a Vídni v posledních třech letech více zapojily do vyjednávání o této smlouvě, údajně aby zabránily Rusku, Číně a dalším zemím v jeho ovládnutí.
„Nejde o to, jestli je to potřeba, nebo ne, je to dáno jako věc, která byla vyjednána, a země se k ní připojí,“ sdělil minulý týden na fóru na Washington College of Law na Americké univerzitě John Lynch, šéf sekce počítačové kriminality a duševního vlastnictví ministerstva spravedlnosti a jeden z klíčových amerických vyjednavačů. Lynch zdůraznil, že ačkoli se domnívá, že by USA měly hlasovat pro, jedná se výhradně o jeho osobní názor.
Ruský kůň
„Není to trojský kůň, je to ruský kůň a vždycky jím byl,“ vyjádřil se o Úmluvě Nick Ashton-Hart serveru Politico s tím, že nevládní skupiny a několik ministerstev obrany cizích zemí se v posledních týdnech zapojily do jednání, aby vyjádřily silné obavy. „Mám dojem, že o tom neměli ani tušení a teď si říkají: 'Co to má být?“ řekl.
Katitza Rodriguezová, politická ředitelka pro globální ochranu soukromí v organizaci Electronic Frontier Foundation, uvedla, že „slabé“ záruky lidských práv v navrhované smlouvě nejsou dostatečné. EFF patřila mezi téměř dvě desítky skupin, které v červenci zveřejnily otevřený dopis, v němž vyjádřily vážné obavy ohledně Úmluvy ještě před jejím schválením výborem, a Americká obchodní komora i Mezinárodní obchodní komora označily současnou dohodu za „chybnou“.
Riziko politických represí
„Tento přístup představuje riziko umožnění zneužití, neboť země se slabším právním rámcem by mohly zneužívat sdílené údaje k jiným účelům než ke kyberkriminalitě, například k politickým represím,“ uvedla Rodriguezová.
Osoby, které se podílely na přípravě smlouvy, však tyto obavy popírají. Místopředseda ad hoc výboru OSN Claudio Peguero Castillo, kybernetický velvyslanec Dominikánské republiky, argumentoval, že země by ke špehování civilistů potřebovala soudní příkaz, a uvedl, že „v úmluvě není jediné ustanovení“, které by výslovně umožňovalo sledování členskými státy.
Hlasovat proti znamená vzdát se kontroly?
K hlasování bude smlouva předložena koncem letošního roku. Pokud by USA hlasovaly proti nebo se hlasování zdržely, mohlo by to podle některých názorů vážně poškodit důvěryhodnost USA a dát nepřátelským zemím volnou ruku k tomu, aby text ohýbaly ve svůj prospěch.
„Pokud od toho odstoupíme /.../ rozhodneme se prostě vzdát možnosti ovlivnit proces, Rusové, Číňané toho využijí ke změně úmluvy, protokolu,“ řekl John Lynch, šéf sekce počítačové kriminality, který tvrdí, že by USA měly podepsat.
Jednání byl také přítomen Christopher Painter, bývalý koordinátor kybernetické bezpečnosti na ministerstvu zahraničí za Obamovy i Trumpovy administrativy. Tvrdil, že ačkoli ve smlouvě existují problémy, Rusové do ní nedokázali doplnit formulace, které by text zhoršily - ačkoli by se o to mohli snadno pokusit znovu v aktualizacích smlouvy.
Schválení není výhra
Raman Jit Singh Chima, ředitel asijsko-pacifické politiky ve skupině Access Now zabývající se digitálními právy, který se také účastnil jednání, však varoval, že „toto není výhra jen proto, že se tím zabrání ještě horší smlouvě“.
„Ve skutečnosti poskytne mnoha státům záminku k ospravedlnění současných represí a bude představovat chybný globální standard, který zhorší podobu vnitrostátních zákonů o kyberkriminalitě na další desetiletí,“ řekl.
Čína je odhodlána spolupracovat
Liu Pengyu, mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu, uvedl, že Čína je odhodlána „úzce spolupracovat se všemi stranami na podpoře brzkého přijetí autoritativní a univerzální úmluvy, která poskytne praktická a účinná řešení“.
Hlasování pro by bylo pro USA pouze prvním krokem k ratifikaci smlouvy, neboť ke schválení by bylo zapotřebí nejméně dvou třetin hlasů amerického Senátu, což je mezi polarizovanými členy stále obtížněji dosažitelný počet.
Američtí senátoři mají výhrady
Někteří zákonodárci jsou již nyní proti. Senátor Chris Van Hollen (D-Md.), předseda podvýboru senátního výboru pro zahraniční věci, který má na starosti dohled nad kybernetickými otázkami, tento týden uvedl, že zvažuje podporu smlouvy, ale „má obavy“ ze zneužití současného znění návrhu ze strany Ruska, Číny a Íránu.
Senátor Ron Wyden (D-Ore.) uvedl, že spolupracuje s kolegy, „aby bylo jasné, že Amerika musí změnit kurz a začít naslouchat aktivistům za lidská práva, kteří již léta bijí na poplach ohledně této úmluvy“, a popsal, že smlouva „pomáhá Číně nebo Rusku ospravedlnit zneužívání dohledu k podpoře jejich autoritářských států“.
OSN Úmluvu schválí i bez USA
Bez ohledu na to, jak budou USA a jejich spojenci hlasovat, až se smlouva dostane k projednání, je téměř jisté, že OSN smlouvu schválí, vzhledem k tomu, že většina států již v roce 2019 schválila její vytvoření.
„V OSN to bude schváleno, takže jak zmírnit potenciální škody, které tam vidíte?“ řekl Christopher Painter, bývalý koordinátor kybernetické bezpečnosti na ministerstvu zahraničí za Obamovy i Trumpovy administrativy. „Vláda USA zde může sehrát skutečnou roli při práci na zmírnění potenciálních škod tím, že pomůže zemím při její implementaci.“
Připustil však, že „kolem toho je nyní hodně horko“.
