Úmluva OSN o kyberzločinu je hrozbou pro svobodný svět, tvrdí více než sto organizací
Úmluva OSN o kyberzločinu je hrozbou pro svobodný svět, tvrdí více než sto organizací
Lze předpokládat, že smlouva bude v září bez obtíží přijata na Valném shromáždění OSN, a bude tak oficiálně považována za úmluvu OSN.
Výbor OSN schválil text Úmluvy o boji proti kyberkriminalitě. Organizace na ochranu lidských práv a odborníci na informační technologie to označili za hrozbu pro demokracii a svobodný svět.
“Jedna z nejnebezpečnějších smluv na světě zajišťující sledování byla schválena s bouřlivými ovacemi,” napsala rakouská organizace na ochranu digitálních práv Epicenter Works.
Valné shromáždění OSN má nyní o přijetí Úmluvy hlasovat v průběhu září.
“Lze předpokládat, že smlouva bude v září bez obtíží přijata na Valném shromáždění OSN, a bude tak oficiálně považována za úmluvu OSN. Poté bude k dispozici k podpisu a následně může být ratifikována,” vyjádřila se politická poradkyně Tanja Fachathalerová. “Dá se předpokládat, že nebude velký problém dosáhnout potřebných čtyřiceti ratifikací, které jsou nutné k tomu, aby smlouva vstoupila v platnost.”
Legitimizace represí proti novinářům a oponentům
Navrhovaná mezinárodní smlouva má bojovat proti kyberkriminalitě a zlepšit mezinárodní spolupráci mezi orgány činnými v trestním řízení. Více než sto organizací zabývajících se lidskými a občanskými právy po celém světě však varovalo před vážným ohrožením lidských práv a kritizovalo skutečnost, že v textu smlouvy chybí odpovídající záruky a pojistky. Plánovaná dohoda by podle nich zavazovala členské státy OSN k zavedení komplexních opatření pro dohled nad širokou škálou trestných činů.
“Smlouva je ve skutečnosti dohodou o dohledu s příliš malým množstvím ustanovení o ochraně údajů a lidských práv. Prakticky tak legitimizuje represivnější opatření proti politickým oponentům nebo novinářům, které nyní vidíme v autoritářských státech,” píše server netzpolitik.org.
Na počátku Úmluvy stála Čína a Rusko
Vše začalo rezolucí OSN, kterou v roce 2019 iniciovaly Rusko, Čína a další země (například Írán, Egypt, Súdán a Uzbekistán), a to 88 hlasy pro, 58 proti a 34 se zdrželo hlasování.
Evropské státy navrhly změny, ale výsledný kompromis dle odborníků ani tak nesplňuje podmínky potřebné pro zachování soukromí a ochranu lidských práv.
“Bohužel byla sestavena smlouva o přístupu k údajům, která vládám celého světa umožní vyměňovat si osobní informace občanů v režimu věčného utajení v případě jakéhokoli trestného činu, na němž se dvě vlády shodnou, že je „závažný“. To by zahrnovalo odposlech polohy a komunikace v reálném čase po celém světě a nucení pracovníků IT k prozrazení hesel nebo jiných přístupových klíčů, které by ohrozily bezpečnost globálních systémů, na něž se denně spoléhají miliardy lidí. A nejde jen o systémy soukromého sektoru - ohroženy jsou i vládní systémy,” sdělil Nick Ashton-Hart, ředitel pro politiku digitální ekonomiky ve společnosti APCO, který současně vede delegaci Cybersecurity Tech Accord při jednáních o Úmluvě.
Hrozba trestního stíhání novinářů a white hackerů
Smlouva dle Ashton-Harta také vystavuje novináře a informátory riziku trestního stíhání. Mezinárodní tiskový institut byl tímto rizikem natolik znepokojen, že umístil celostránkový inzerát do deníku Washington Post. Nezávislí bezpečnostní odborníci po celém světě rovněž v únoru varovali, že jim dle návrhu Úmluvy za jejich práci při ochraně IT systémů před kyberzločinci hrozí trestní stíhání.
Vlády by mohly stíhat děti za sexting
“Je neuvěřitelné, že text výslovně umožňuje vládám stíhat děti za „sexting“ ve stejném článku (14), který je má chránit před sexuálními predátory. Tento článek také vystavuje riziku stíhání osoby pracující v charitativních organizacích, které pomáhají předvádět predátory před soud, protože v rámci své práce potřebují mít přístup k materiálům vytvořeným predátory. Na tento zjevný nedostatek opakovaně upozorňovali obhájci občanské společnosti, avšak bezvýsledně,” vyjádřil se Ashton-Hart.
Obavy o svobodu projevu
Dle odborníků budou také společnosti, které působí v mezinárodním měřítku, vystaveny zvýšenému právnímu riziku a riziku poškození pověsti, a to až po zatčení zaměstnanců. Soukromé údaje jednotlivců a zranitelných komunit mohou být přístupné orgánů činným v trestním řízení po celém světě, a to i v případech, kdy jednání autorů není trestné v místě jejich bydliště nebo v případech, které vyvolávají značné obavy o svobodu projevu.
Spolupráce orgánů a států může být utajena, aniž by bylo transparentní, jak vlády smlouvu využívají, nebo aniž by existovala ustanovení, která by umožňovala společnostem napadnout žádosti orgánů činných v trestním řízení, i když jsou nezákonné.
Kritizování vůdců jako trestný čin?
“Usnadněním tajné spolupráce v případě jakéhokoli „závažného“ trestného činu se otevírají dveře ‘trestným činům’ typu kritizování vůdců nebo pronásledování menšin,” píše ve své analýze Nick Ashton-Hart.
Mezinárodní obchodní komora, největší a nejreprezentativnější světový zástupce soukromého sektoru, 13. srpna otevřeně vyzvala OSN, aby úmluvu na valném shromáždění v září nepřijímala.
“Pokud vlády opět selžou při ochraně mezinárodního právního rámce lidských práv, který tak často hlasitě podporují, pak nás nové, nebezpečné normy vytvořené v mezinárodním právu budou strašit po celá další desetiletí,” sdělil Ashton-Hart.