Studie Reuters: On-line média ztrácejí pro mladé lidi relevanci. Volí sociální sítě
Nová analýza Reuters Institute mapuje přechod lidí ve věku 18–24 let na sociální platformy jakožto hlavní zdroj zpráv.
Reuters Institute for the Study of Journalism zveřejnil v březnu 2026 specializovanou studii o vztahu mladých lidí ke zpravodajství. Studie na základě dat z posledních dvanácti let dochází k závěru, že tato generace je jednoznačně „social-first“ a že tradiční weby vydavatelů již nejsou hlavním kanálem.
Proč tradiční weby ztratily pozici
Před deseti lety v roce 2015 mladí lidé ve věku 18–24 let získávali zprávy především z online stránek a aplikací vydavatelů. Dnes jsou hlavním zdrojem sociální sítě. Dle Reuters tkví problém v tom, že mladí nikdy neměli silný vztah k televizi, tištěným novinám ani k desktopovým webům. Sociální platformy jim nabízejí zprávy jako součást feedu zábavy, videí a osobních příběhů. Výsledkem je méně cílená a více náhodná konzumace. Pouze 64 procent mladých sleduje zprávy denně, zatímco u lidí nad 55 let je to 87 procent.
Na TikToku, Instagramu a YouTube mladí věnují větší pozornost osobnostem než tradičním novinářským značkám. Podle studie 51 procent mladých sleduje více obsah od jednotlivců, zatímco u lidí nad 55 let je to obráceně. Důvod je jednoduchý: tvůrci nabízejí autentický, přátelský a snadno srozumitelný styl. Tradiční média často působí vzdáleně, příliš formálně nebo dokonce nepřátelsky vůči mladé generaci. Mladí muži se více zajímají o vědu a technologie, mladé ženy o duševní zdraví. Politika a vážná aktuální témata vzbuzují méně zájmu než zábava.
Audiovizuální formáty a AI nahrazují čtení
Mladá generace výrazně častěji preferuje poslouchat nebo sledovat zprávy místo čtení. Rostoucí obliba podcastů a videí jde ruku v ruce s ochotou používat umělou inteligenci. Týdně chatbota pro zpravodajství využívá 15 procent mladých, u lidí nad 55 let jen 3 procenta.
AI pomáhá zjednodušovat složité texty a navigovat v informačním přetížení. Studie zároveň ukazuje, že mladí mají k AI v žurnalistice pozitivnější postoj než starší generace. Zároveň však celkový zájem o zprávy klesá – pouze 35 procent mladých se označuje za „velmi“ nebo „extrémně“ zainteresované, oproti 52 procentům u starších.
Čtyři z deseti mladých lidí občas nebo často zprávy ignorují. Stejné číslo platí i pro ostatní věkové skupiny. Společným důvodem je depresivní povaha zpravodajství. Mladí lidé však častěji dodávají, že zprávy pro ně nejsou relevantní nebo jim připadají obtížně srozumitelné. Tento pocit odcizení zesiluje odklon k tvůrcům, kteří témata podávají s osobním přístupem a zábavnou formou.
Reuters institut doporučuje médiím adaptaci
Reuters Institute v závěru studie přímo apeluje na novinářské redakce, aby se adaptovaly na prostředí, kde mladí již jsou, tedy na sociální sítě, a nabízely audiovizuální formát.
Pokud vydavatelé nenabídnou atraktivní obsah přes platformy, které mladí lidé skutečně používají, riskují další pokles důvěry a zainteresovanosti do veřejných záležitostí. Média, která zvládnou kombinovat fakta s osobním a audiovizuálním stylem, mohou naopak dle studie mladou generaci znovu oslovit.