Speciální výbor Evropského parlamentu pro Evropský štít demokracie 23. června 2026 schválil a vydal svou závěrečnou zprávu, která požaduje vytvoření Evropského centra pro demokratickou odolnost. Centrum má převzít pod společnou správu dosud oddělené nástroje pro kontrolu obsahu na internetu a pod jeho střechou má vzniknout stálá monitorovací skupina pro volební procesy ve všech členských státech.
Výbor chce také rozšířit mandát Europolu na „hybridní hrozby“ a „manipulaci s informacemi”. Pro aktuální podobu zprávy hlasovala koalice EPP, Socialistů, Renew, Zelených a Levice. Proti byly ECR, Patrioti a ESN. Plenární hlasování celého parlamentu je naplánováno na září.
Co je Evropský štít demokracie
V dubnu spustila Evropská komise kampaň „Chraňte to, na čem záleží, která propaguje Evropský štít demokracie. Tento projekt kombinuje tři regulační nástroje: legislativy DSA a EMFA a Rapid Response System.
Zatímco DSA stanoví takzvané „krizové protokoly“, které Evropské komisi umožňují vynechat standardní regulační postupy a nařídit platformám, aby přijaly okamžitá opatření včetně potlačení virality obsahu, EMFA zase umožňuje algoritmicky upřednostňovat média, která splňují „uznané etické standardy“. Rapid Response System je pak komunikační nástroj fact-checkerů a platforem pro kontrolu informačního toku během volebních kampaní a voleb samotných.
Europol jako „datová díra pohlcující lidská práva“
Výbor pro Evropský štít demokracie ve své zprávě podporuje rozšíření mandátu Europolu zaměřeného v současnosti především na drogy, terorismus a kyberkriminalitu, také na „hybridní hrozby“ a „manipulaci s informacemi“.
Jde o třetí reformu Europolu za šest let. Komise navrhuje zdvojnásobit rozpočet Europolu na 3 miliardy eur, zavést automatický a systematický upload dat z národních policejních databází a vytvořit policejní sdílený datový prostor na cloudové infrastruktuře Europolu.
Po této reformě, jejíž legislativní návrh Komise chystá na letošní rok, by Europol mohl také sbírat a analyzovat data o příspěvcích na sociálních sítích.
Koalice lidskoprávních organizací Protect Not Surveil reformu odsoudila. Podle Chloé Berthélémy, z organizace European Digital Rights (EDRi) nový mandát uděluje agentuře „všechna její nejdivočejší přání a pokračuje v její přeměně v datovou černou díru – pohlcující naše základní práva a podkopávající spravedlnost, bezpečnost a odpovědnost.”
Europol v minulosti sbíral data nezákonně a v lednu 2022 mu Evropský inspektor ochrany údajů nařídil smazat data osob bez prokázané vazby na trestnou činnost. Místo nápravy Komise následnou revizí nařízení z června 2022 toto jednání retroaktivně legalizovala.
Centrum pro demokratickou odolnost mění dosavadní strukturu
Zpráva výboru také navrhuje sloučit dosavadní samostatné nástroje pro „zahraniční manipulaci s informacemi” (FIMI) pod jednotnou správu Centra pro demokratickou odolnost. Zpravodaj Tomas Tobé (EPP, SE) na tiskové konferenci 23. června uvedl, že Centrum má nově převzít odpovědnost za provoz Rapid Response Systému, Rapid Alert Systému (RAS) a orgánu Task Force proti dezinformacím.
Rapid Alert Systém je systém pro sdílení zpravodajství spravovaný diplomatickou službou EU (EEAS). Vznikl v roce 2019 na základě Akčního plánu proti dezinformacím. Běží nepřetržitě, intenzita jeho činnosti se však zvyšuje kolem voleb. Jeho funkcí je shromažďovat zpravodajské informace o FIMI kampaních a sdílet je mezi institucemi EU a členskými státy.
Task Force proti dezinformacím (Permanent Task Force of the Code of Practice on Disinformation) je stálý orgán doposud řízený komunikačním oddělením Evropské komise (DG COMM). Vznikl v roce 2022 jako mechanismus dohledu nad signatáři Kodexu proti dezinformacím, tedy nad platformami (Meta, Google, TikTok, X, Microsoft) a dalšími signatáři (fact-checkery, EDMO huby, neziskovými organizacemi).
Článek 71 zprávy výboru také požaduje, aby všechny členské státy byly součástí řízení výše popsaného Centra, a zavádí „průběžné hodnocení” jejich práce v oblasti volebních procesů. Dosavadní model žádné hodnocení členských států nezahrnoval.
Současně také článek 71 zřizuje stálou monitorovací skupinu pro dohled nad volbami. Formulace nerozlišuje typ voleb a pokrývá parlamentní, regionální i obecní. Před tímto krokem dosud žádný EU orgán volby členských států průběžně nemonitoroval.
Evropská síť pro spolupráci v oblasti voleb (ECNE) dosud fungovala jako platforma pro dobrovolnou výměnu zkušeností mezi členskými státy, žádný stát se jí nemusel účastnit a žádný nebyl hodnocen. Zpráva výboru navrhuje ECNE začlenit pod Centrum pro demokratickou odolnost a zavést dva nové prvky: stálou monitorovací skupinu, která bude průběžně dohlížet na volební procesy ve všech členských státech, a průběžné hodnocení toho, jak jednotlivé státy plní doporučení Komise v oblasti „inkluzivních a odolných volebních procesů”. Účast má být povinná.
Dopady na svobodu projevu a NATO
Kombinací aktuálních a nově navrhovaných kontrol a regulací se dle znění zprávy i vyjádření poslanců na tiskové konferenci Unie brání před nepřáteli zvenčí. Zasaženy však mohou být také domácí euroskeptické, konzervativní a pravicové hlasy, a to včetně těch z USA.
Zpráva konstatuje, že „určité formy manipulativních informačních aktivit mohou pocházet i od aktérů působících uvnitř EU”. Předsedkyně výboru Loiseauová na tiskové konferenci kritizovala poslance, kteří hlasovali proti zprávě, za to, že „odmítají ukázat prstem na útoky přicházející zevnitř Evropské unie”.
Zpráva se zabývá i postojem USA. Zpravodaj Tobé označil americké a čínské firmy za součást „nebezpečného koktejlu”, v němž „mocné digitální platformy se sídlem v USA a Číně nepřebírají dostatečnou odpovědnost”. Sankce, kterými chce EU regulace vymáhat, pak cílí na tyto platformy.
Viceprezident JD Vance během kampaně v roce 2024 naznačil možnost odchodu Spojených států z NATO, pokud EU neupustí od regulace amerických platforem a cenzury amerických občanů.
„Pokud chce NATO, abychom ho dál podporovali a abychom byli dobrým účastníkem této vojenské aliance, proč nerespektujete americké hodnoty a nerespektujete svobodu projevu?” sdělil Vance v rozhovoru s podcasterem Shawnem Ryanem.
V únoru 2025 zaslal americký justiční výbor pod vedením republikána Jima Jordana obsílky osmi americkým technologickým firmám, aby zjistil, jaký konkrétní dopad má na americké uživatele unijní legislativa DSA. Dokumentace od platforem potvrdila, že platformy pod tlakem této regulace cenzurovaly také svobodný projev Američanů.
Evropská komise například během neveřejného workshopu v květnu 2025 označila frázi “we need to take back our country” (musíme si vzít zpět naši zemi) za “ilegální hate speech”, která má být všemi platformami cenzurována. Tuto frázi přitom používali napříč politickým spektrem američtí politici včetně bývalé viceprezidentky Kamaly Harrisové, senátorky Elizabeth Warrenové i prezidenta Donalda Trumpa.
Studie z roku 2024 analyzující obsah odstraněný platformami v Německu, Francii a Švédsku zjistila, že 87 až 99 procent smazaného obsahu představovalo právně přípustný projev. Podle studie platformy raději zasahují do obsahu víc, než aby riskovaly pokutu až šest procent globálního obratu podle DSA.
