Skandální válečné deníky z Afgánistánu se objevily zapsané v bitcoinové síti blockchain

Anonymní iniciativa Project Spartakus se rozhodla nesmazatelně zvěčnit tisíce uniklých záznamů. Zápis do bitcoinové sítě totiž neumožňuje cenzuru.

To, co začalo 7. října záhadným záznamem v bitcoinové síti blockchain, se možná nakonec promění v nejnovější celosvětový protest na podporu novináře a aktivisty Juliana Assange, píše časopis Bitcoin Magazine.

Anonymní iniciativa Project Spartakus se rozhodla tímto způsobem nesmazatelně zvěčnit dříve utajované informace, které podle tvrzení americké vlády Julian Assange již dlouho nezákonně poskytuje novinářům v nechvalně proslulém Deníku afghánské války.

Vzhledem k vlastnostem bitcoinu a jeho decentralizované síti uzlů platí, že jakmile jsou záznamy do jeho řetězce přidány, nelze je nikdy odstranit ani změnit. Současně jsou data vzhledem k omezení velikosti bitcoinové transakce zveřejňována po krátkých úsecích.

Deník afgánské války vyvolal v době svého zveřejnění velký rozruch v amerických médiích a silnou reakci vlády Spojených států. Jeho obsah se totiž lišil od toho, co bylo prezentováno v mainstreamových médiích, a nabízel znepokojivé poznatky o tom, co se v Afghánistánu skutečně stalo. Některé dokumenty vyvolávaly pochybnosti ohledně vedení amerických vojenských operací.

Cílem je nekonečná válka, nikoli úspěšná válka

Sám Assange se v roce 2011 vyjádřil, že “cílem je nekonečná válka, nikoli úspěšná válka“. K tématu, co za nejdelší americkou válkou stojí, sdělil, že “cílem je využít Afghánistán k odlivu peněz z daňových pokladen USA a Evropy přes Afghánistán do rukou nadnárodní bezpečnostní elity“.

Zveřejnění válečných dokumentů, které bylo časově zkoordinováno s publikováním zpráv o dokumentech v denících The Guardian, The New York Times a dalších, vyvolalo uvnitř americké vlády rozruch. První obvinění vznesené proti Assangeovi se týkalo údajného spiknutí mezi ním a Chelsea Manningovou s cílem prolomit účet na počítači na její vojenské základně. Podle obvinění bylo "hlavním cílem spiknutí usnadnit Manningové získávání a předávání utajovaných informací".

Jak však uvedl server The Intercept, později vyšlo najevo, že k údajnému hackerskému útoku nejenže nedošlo, ale ani dojít nemohlo. Nová svědectví, o nichž informoval investigativní zpravodajský web Shadowproof, také ukázala, že Manningová již měla autorizovaný přístup ke všem dokumentům, z jejichž úniku byla obviněna, a měla možnost je vynést - aniž by jí WikiLeaks poskytl jakoukoli technickou pomoc.

Obžaloba tedy popisovala druhy činností, které v praxi denně provádí mnoho zpravodajských organizací a novinářů, včetně získávání a zveřejňování pravdivých informací veřejného zájmu, komunikace mezi vydavatelem a zdrojem a používání šifrovacích nástrojů.

Jednotky smrti v Afghánistánu

Válečné dokumenty odhalily rozsáhlé masakry civilistů americkými a koaličními bombardéry. Kromě mnoha dalších informací odhalily také například skutečnost, že koalice NATO v Afghánistánu používala utajenou „černou“ jednotku speciálních sil Task Force 373 k lovu cílů za účelem smrti nebo k zadržení bez soudu. Podrobnosti o více než 2000 vedoucích osobnostech Talibanu a Al-Kajdy byly uloženy na seznam „zabít nebo zajmout,“ známý jako Jpel: seznam prioritních výsledků. V mnoha případech se jednotka rozhodla zmocnit se cíle k „internaci,“ ale v jiných případech cíl jednoduše zabila, aniž by se ho pokusila zajmout. Protokoly odhalují, že skupina TF 373 také zabíjela civilisty: muže, ženy i děti, nebo afghánské policisty.

Assangeovi hrozí vydání do USA

Novinář v současné době čelí potenciálnímu vydání do USA, přestože je australským občanem a údajných trestných činů se na území USA nedopustil. Výsledek vydávacího procesu zůstává nejistý a obavy o budoucnost Assange a o to, zda někdy získá zpět svobodu, stále rostou.