Překlad původního článku na serveru Seymourhersh.substack.com
Jako většina Američanů vítám nedávnou dohodu o příměří mezi Izraelem a Hamásem, která byla dnes schválena izraelským bezpečnostním kabinetem. Potěšilo mě, když jsem se dozvěděl, že nastupující Trumpova administrativa byla přímo zapojena v podpoře Bidenova týmu tím nejpozitivnějším způsobem: řekla izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, že dohoda musí být uzavřena.
Nelíbila se mi většina zahraniční politiky Bidenovy administrativy a jako novinář i občan jsem se hodně obával toho, co udělá nový Trumpův tým. Ale dávno jsem se naučil, že prezidentství nelze posuzovat podle obalu.
Koncem roku 1967 jsem byl nezávislým novinářem ve Washingtonu a byl jsem absolutně proti probíhající americké válce v Jižním Vietnamu. Přemluvili mě, abych se připojil k tehdy vznikajícímu týmu jediného demokratického člena Senátu, Eugena McCarthyho z Minnesoty, který byl ochoten postavit se prezidentu Lyndonu B. Johnsonovi, také demokratovi, tehdy kandidujícímu na druhé funkční období, který eskaloval zděděnou válku masivním bombardováním. Měl jsem být tiskovým mluvčím a při cestování s kandidátem připravovat denní politická prohlášení a pracovat na projevech.
McCarthy, člen Výboru pro zahraniční vztahy, zdaleka nebyl zářnou hvězdou. Ale jako oddaný katolík vnímal vietnamskou válku v morálních souvislostech a znepokojovalo ho rozhodnutí Pentagonu snížit minimální přijatelné skóre v armádních standardních testech inteligence ve snaze naverbovat více mladých mužů z ghett a chudinských čtvrtí Ameriky, kde byly vzdělávací příležitosti omezenější, jak je tomu ostatně dodnes. McCarthy veřejně označil takové jednání za "změnu barvy mrtvol". Rychle se stal mým člověkem.
Několik týdnů po nástupu do práce jsem cestoval s McCarthym na fundraisingové turné v Kalifornii a ocitl jsem se před hollywoodskou vilou, kde McCarthy žádal o peníze bohaté a slavné. Takové akce byly vždy nudné a já jsem se ocitl venku před vilou s několika místními a národními reportéry. Jedním z těch venku byl Peter Lisagor, tehdejší brilantní šéf washingtonské kanceláře Chicago Daily News. Připojil se k naší protiválečné kampani ze zvědavosti, jak jsem tušil, protože šance na donucení Johnsona ke změně jeho agresivní vietnamské politiky se zdály být nulové uprostřed neustálého amerického bombardování.
Jak jsem se později dozvěděl, Lisagor byl jedním z mála novinářů pozvaných v roce 1966 na let Air Force One s prezidentem při jedné z jeho prvních cest do Vietnamu. Let byl držen v tajnosti, dokud Johnson nedorazil do Saigonu.
Lisagor mi vyprávěl příběh - nejspíš mě chtěl povzbudit, protože jsme tehdy měli v průzkumech 5 procent - o čase, který strávil v roce 1961 na Harvardu a Massachusettském technologickém institutu. Nepamatuji si, zda tam byl kvůli reportáži - byl stipendistou Niemana na Harvardu v roce 1948 - ale byl tam v den inaugurace 1961, zatímco ve Washingtonu skládal přísahu charismatický John F. Kennedy před předsedou Nejvyššího soudu Earlem Warrenem.
Jak Lisagor vyprávěl, sledoval přísahu s hloučkem studentů a členů fakulty MIT v kavárně s televizí, a právě když Warren prohlásil JFK prezidentem, mladý člen fakulty jménem Noam Chomsky ohromil malý dav prohlášením o Kennedym a jeho vazbách na Harvard: "A nyní začíná teror."
Chomského pointou, jak se později ukázalo v jeho spisech, bylo, že Kennedyho pojetí americké výjimečnosti nebude ve Vietnamu fungovat. A nefungovalo. A Lisagorova pointa pro mě, jak jsem to postupem let pochopil, byla, že nelze vždy předvídat, který prezident se stane mírotvůrcem a který ničitelem. Lisagor zemřel, příliš mladý v 61 letech, v roce 1976.
Joe Biden mluvil o míru - a stáhl americké síly z Afghánistánu - ale pomohl vtáhnout Evropu a Ameriku do války proti Rusku na Ukrajině a podpořil Benjamina Netanjahua ve válce proti Hamásu a nakonec proti palestinskému lidu v Gaze.
Donald Trump vždy mluví tvrdě, ale jedním z jeho prvních velkých zahraničněpolitických kroků po vítězství v prezidentských volbách bylo nařídit svým vysokým poradcům, aby spolupracovali s Bidenovým zahraničněpolitickým týmem na možném ukončení války v Gaze a záchraně nespočtu životů. A slyším, že probíhají vážná jednání o ukončení války na Ukrajině.
Člověk nikdy neví.
