Rusko včera, dnes a zítra: Stručné shrnutí historie a potenciálu ruské vakcíny
Tento článek shrnuje velké množství veřejně dostupných informací o ruské vakcíně Sputnik V, způsobu očkování v Rusku, navazující legislativě a technologiích, které zásadně ovlivní život v Rusku.
Tento článek stručně shrnuje velké množství veřejně dostupných informací o ruské vakcíně Sputnik V, způsobu očkování v Rusku, navazující legislativě a technologiích, které zásadně ovlivní život v Rusku v následujících letech.
Podle oficiálních internetových stránek je Sputnik V (vytvořený centrem Gamaleya, což je výzkumný ústav ruského ministerstva zdravotnictví pro epidemiologii a mikrobiologii) vakcína na bázi adenoviru, která využívá dva různé typy adenovirových vektorů (Ad26 a Ad5) k transportu "genetického materiálu" do buněk.
Stejný adenovirový vektor Ad5, který je obsažen v druhé vakcíně Sputnik V, můžeme nalézt také ve vakcíně proti chřipce od stejného výrobce. Tu v patentové přihlášce z roku 2012 popisuje Centrum Gamaleya jako "genetickou vakcínu".
Patentová přihláška k chřipkové vakcíně GamFluVac je zveřejněna i na oficiálních webových stránkách Sputniku V jako důkaz jeho deklarované prověřenosti časem. GamFluVac však nikdy nebyla uvedena na mezinárodní trh a podle zpráv nebyla v Rusku ani registrována.
Sputnik a AstraZeneca jsou si velmi podobné
Na trhu však existují jiné produkty srovnatelné s přípravkem Sputnik V. Podle ředitele společnosti Gamaleya Alexandra Gintsburga nejsou žádné významné rozdíly mezi vakcínou Sputnik V a vakcínou na bázi adenoviru od společnosti AstraZeneca.
Blízká podobnost obou vakcín podpořila spolupráci a přátelství. V prosinci 2020 podepsal Ruský fond přímých investic (RDIF) - vládní fond, který financuje Sputnik V – a britsko-švédský farmaceutický gigant AstraZeneca "memorandum o spolupráci".
Partneři se dohodli, že zahájí společné testy s využitím kombinace svých dvou léků v naději, že vyvinou koktejl Sputnik/AstraZeneca, který by mohl být registrován v Rusku. Gintsburg uvedl, že společné testy nebudou trvat dlouho, protože "obě technologie, na nichž je založena vakcína společnosti AstraZeneca a vakcína Sputnik V, jsou si velmi podobné".
Ruský prezident Vladimir Putin přivítal partnerství a vyzdvihnul „aktivní postoj“ AstraZenecy „k dosažení cílů, které jsou vysoce důležité nejen pro vaši společnost, ale ve skutečnosti a bez přílišné bombastičnosti či přehánění i pro lidstvo“.
Rusko propaguje kombinaci Sputniku s Pfizerem a Moderou
Tato spolupráce zaměřená na dosažení "společných cílů" se však neomezila pouze na spojení ruské vlády s firmou AstraZeneca. Vývojáři Sputniku V otevřeně a nadšeně navázali spolupráci také s firmou Pfizer.
Kirill Dmitrijev, šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF), v říjnu 2021 oznámil, že Sputnik V provádí společné testy se společností Pfizer ve dvou zemích.
"V Argentině již máme společnou studii se společností Moderna a Argentina v současné době zkoumá kombinaci Sputniku a Moderny. V současné době probíhá výzkum kombinace společnosti Pfizer a Sputnik také ve dvou dalších zemích a my věříme, že to bude velmi úspěšná kombinace," uvedl Dmitrijev.
O měsíc později Dmitrij Ščebljakov, vědecký pracovník společnosti Gamaleya, který se podílel na vývoji vakcíny Sputnik V, uvedl, že podporuje zavádění zahraničních vakcín v Rusku.
"Vidíme, že kombinace různých vakcín, vyrobených za použití různých technologií, přináší pouze výhodu," tvrdil Ščebljakov.
Tato partnerství mezi ruskou vládou a Big Pharma jsou zcela veřejná a Dmitrijev se nikdy nezdráhal je obhajovat.
Například v srpnu začala Argentina podávat vakcíny společností AstraZeneca a Moderna lidem, kteří dostali první dávku Sputniku V. Argentinská vláda uvedla, že léky míchá kvůli nedostatku dodávek, ale Dmitrijev trval na tom, že to bylo celou dobu v plánu.
"Navrhli jsme to, vždycky jsme chtěli udělat kombinaci," řekl tehdy generální ředitel RDIF. "Sputnik je první kombinovaná vakcína, první mix and match, která se skládá ze dvou různých injekcí. Od začátku jsme říkali, že dvě různé injekce fungují lépe než dvě stejné."
O Sputniku není důvod pochybovat, řekl bankéř
Šéf ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev argumentoval v září 2020 proti skutečnosti, že vakcína Sputnik V nemá stále dokončené třetí kolo testování, tvrzením, že Rusko využilo modifikaci již vyzkoušené dvouvektorové vakcinační platformy vyvinuté v roce 2015 pro krvácivou horečku ebola, která byla následně využita k poražení epidemie eboly v Africe v roce 2017.
Ve skutečnosti dostalo v africkém státě Guinea v letech 2017-18 v rámci třetí fáze klinického testování vakcínu proti ebole od výrobce Gamaleya pouze asi 2 000 lidí. A to navzdory tomu, že obvykle se třetí fáze klinických testů účastní desítky tisíc účastníků a často se vyžaduje pět nebo více let následného pečlivého sběru dat a monitorování.
Kromě malého rozsahu studie bylo dalším problémem její nevhodné načasování. Guinea byla totiž v červnu 2016 prohlášena za zemi bez výskytu eboly a zůstala v tomto statusu téměř pět let. V rozporu s Dmitrijevovým tvrzením tedy v daném čase neexistovala žádná epidemie eboly, kterou by bylo třeba "porazit", když vědci firmy Gamaleya dorazili v roce 2017 do Guineje, aby zde zahájili skromné testy své nové vakcíny.
Vakcína proti ebole firmy Gamaleya je v současné době registrována pouze na ruském ministerstvu zdravotnictví, které však samo tento výzkumný ústav provozuje. V rozhovoru pro Forbes Russia ze září 2021 Inna Dolžikova, která se podílela na vývoji Sputniku V, sdělila, že není důvod žádat o mezinárodní schválení vakcíny proti ebole od společnosti Gamaleya, protože nedošlo k žádným "velkým epidemiím" vyžadujícím toto očkování.
Ebola se však v Guineji znovu objevila již v únoru 2021, tedy ještě před tímto vyjádřením Inny Dolžikovy, a země se musela uchýlit k mimořádnému očkovacímu programu. Tohoto programu se však firma Gamaleya se svou novou vakcínou z neznámých důvodů nezúčastnila.
Před vypuštěním Sputniku V na trh firma Gamaleya opakovaně selhala při pokusech dosáhnout schválení svých produktů pro použití za hranicemi Ruska. První pokus ústavu o vektorovou vakcínu proti adenovirům, AdeVac-Flu, vyústil v mnohamilionový skandál se zpronevěrou.
Finanční aféry ústavu Gamaleya
Výzkumný ústav Gamaleya se znovu dostal pod drobnohled v listopadu 2021 poté, co zpravodajská agentura Regnum na základě veřejných výdajů ruské kontrolní komory odhalila, že Gamaleya zadává výrobu vlastní "značky" Sputnik V jiné firmě. Gamaleya dle dokumentace platila nejmenované třetí straně v rublech i amerických dolarech za šarže vlastního produktu, které později přeprodávala různým regionálním vládním agenturám a ministerstvům.
Například dne 12. srpna 2021 podepsalo centrum Gamaleya smlouvu v hodnotě 47 674 500 rublů s Federálním centrem řízení mimořádných událostí ruského ministerstva pro mimořádné situace. Na základě této smlouvy se středisko Gamaleja zavázalo dodat 50 000 dávek přípravku Gam-CovID-Vac (Sputnik V) za cenu 953,49 rublů za dávku (vyšší než prodejní cena schválená ruskou vládou).
Všechny smlouvy byly podepsány v režimu "nákup od jediného dodavatele", ale samotný dodavatel nebyl zveřejněn.
Neomezená imunita po Sputniku se náhle mění na pravidelné očkování každý půlrok
V dubnu 2021 ředitel centra Gamaleya Alexandr Gintsburg prohlásil, že věří, že Sputnik V zajistí neomezenou imunitu. O měsíc později svou prognózu upravil a vysvětlil, že Sputnik V zůstane účinný po dobu dvou let.
Již v červnu téhož roku Alexandr Gintsburg však znovu změnil své prohlášení, když sdělil, že Rusové budou potřebovat další posilovací injekci Sputniku šest měsíců po prvním očkování. A nakonec dne 19. prosince 2021 doporučil ruské populaci nechat se očkovat opakovaně a trvale každých šest měsíců. Mezi deklarací neomezené imunity a trvalým pravidelným očkováním celkem uplynulo pouhých osm měsíců.
Mezitím, devět měsíců poté, co Rusko zahájilo svou stále agresivnější očkovací kampaň, zveřejnil server Nakanune.ru v říjnu 2021 podrobnou analýzu, která ukázala, že toto "očkování nic nepřineslo".
Podle profesora virologie Vitalije Zvereva ukazují dostupné údaje na úzkou souvislost mezi nárůstem očkování a nárůstem nemocnosti a úmrtnosti na COVID v Rusku.
Nulová transparentnost a tajení statistik
Podle prezidenta Putina nebyl od zahájení celostátního zavádění vakcíny v Rusku zaznamenán "ani jeden vážný případ komplikací", což je technicky vzato pravda, protože v Rusku neexistuje systém podobný americkému VAERS, evropské EudraViligance nebo britské Yellow Card.
Kvůli nedostatku transparentnosti proto byli ruští občané nuceni vytvořit skupiny na Telegramu a neoficiální databázi, kde jsou podezření na nežádoucí účinky včetně podezření na úmrtí v souvislosti s očkováním dokumentovány. Ruská vláda tyto znepokojené občany přirovnala k teroristům.
Údaje z jiných zemí, které používají vakcínu Sputnik V, však naznačují, že tato látka zdaleka není neškodná.
Článek, který zkoumal systémy sledování podezření na nežádoucí účinky z Argentiny, Mexika, Paraguaye a Filipín, dospěl k závěru, že z hlediska četnosti mírných a závažných nežádoucích účinků je Sputnik V srovnatelný se zahraničními vakcínami.
"Četnost těchto podezření na nežádoucí účinky se v jednotlivých čtyřech zemích liší, ale Sputnik V je obecně uprostřed srovnávacího hodnocení bezpečnosti, s výjimkou Argentiny, kde má Sputnik V nejvyšší četnost podezření na nežádoucí účinky ze všech vakcín používaných v zemi," uvedla 18. prosince 2021 ruská informační agentura Krasnaja Vesna.
V říjnu 2021 místopředseda Státní dumy Pjotr Tolstoj přiznal, že ruská vláda zcela selhala v přesvědčování veřejnosti, že Sputnik V je bezpečný a účinný.
"Existuje jen málo odpovědí na otázky, proč jsou očkovaní nemocní, proč očkovaní umírají, proč se objevují problémy a komplikace po samotném očkování," vyjádřil se v NTV místopředseda Tolstoj.
Očkování a digitální průkazy totožnosti v Rusku
Ruská Státní duma se již v roce 2021 chystala hlasovat o zákonu, který by vytvořil celostátní systém QR kódů vázaných na stav očkování. Zatímco ruská státní média tvrdila, že zavedení povinných covid pasů by podpořilo třicet procent občanů, výsledky různých internetových anket ukázaly, že je proti tomuto zákonu přibližně 90 % čtenářů. Putin však přesto vyzval k jeho okamžitému přijetí.
Ředitel ústavu Gamaleya Alexandr Gintsburg také trval na tom, že celostátní QR kódy jsou zapotřebí, aby se omezila "interakce mezi očkovanými a neočkovanými", a to přesto, že současně připustil, že vakcína Sputnik V přenos nezastavuje a že je zapotřebí, aby všichni očkovaní dále nosili roušky.
Generální ředitel Sberbank Herman Gref (bývalý člen správní rady Světového ekonomického fóra a autor předmluvy k ruskojazyčnému vydání knihy Klause Schwaba Čtvrtá průmyslová revoluce), jehož banka se zásadně finančně podílela na vývoji i propagaci Sputniku, podpořil současně i vývoj biometrické identifikační technologie, platebních systémů s QR kódy a digitální měnu.
Ostatně již v září 2020 oznámil Herman Gref, že Sberbank už není pouhou bankou, ale "vesmírem služeb". Nyní existuje SberMarket, SberHealth, SberID, SberFood, SberSound, SberAI a mnoho dalších. V říjnu 2021 pak Moskva a Světové ekonomické fórum oznámily, že Rusko bude hrát vedoucí úlohu při utváření trajektorie čtvrté průmyslové revoluce.
Nakonec se ruská Státní duma kvůli reálně takřka nulové podpoře zákona veřejností rozhodla projednávání zákona o covid pasech odložit na leden 2022, ale mnohé regiony včetně Petrohradu a Krymu si lokální povinnost prokazovat se covid pasy ponechaly. Následovaly nejrůznější bojkoty, nepokoje a dokonce fyzická napadení kontrolorů občany.
Jeden z poslanců Dumy se na protest proti QR kódům převlékl za vězně koncentračního tábora, jiný muž - petrohradský podnikatel – skončil ve vězení za protesty proti covid pasům a další neznámý pachatel ukradl očkovací dodávku a ukryl ji v lese.
Válka a digitalizace
Následná válka na Ukrajině nijak nenarušila vývoj a mezinárodní jednání Moskvy s Washingtonem a dalšími o mezinárodních očkovacích pasech.
Společné prohlášení lídrů G20 na Summitu G20 na Bali zveřejněné v listopadu 2022 na oficiálním webu prezidenta Putina potvrzuje kromě záměru zavést digitální měnu také záměr pokračovat ve vytváření digitálních zdravotnických sítí a zavádění covid pasů:
„Uznáváme význam společných technických norem a metod ověřování v rámci IHR (2005) pro usnadnění bezproblémového mezinárodního cestování, interoperability a uznávání digitálních řešení a nedigitálních řešení, včetně dokladů o očkování.
Podporujeme pokračování mezinárodního dialogu a spolupráce na vytváření důvěryhodných globálních digitálních zdravotnických sítí jako součásti úsilí o posílení prevence a reakce na budoucí pandemie, které by měly využít a stavět na úspěchu stávajících standardů a digitálních certifikátů COVID-19.“
Krátce před vánoci v prosinci 2022 schválila ruská Státní duma návrh zákona, který upravuje shromažďování a uchovávání biometrických údajů v Rusku.
Ruská biometrická data v rukou akciové společnosti
Zákon byl přijat bez diskuse a bez zveřejnění nové verze, která se objevila až těsně před hlasováním ve druhém čtení. Mnoho poslanců tedy hlasovalo pro zákon, který nečetli.
Aby se zabránilo zneužití nebo nesprávnému nakládání s biometrickými údaji soukromými podniky, vyžaduje legislativa, aby všechny skeny obličeje a hlasové vzorky byly uloženy v centralizovaném Jednotném biometrickém systému (UBS).
Provozovatelem jednotného biometrického systému (UBS) se však stane akciová společnost Centrum biometrických technologií, uvádí usnesení ruské vlády. Akcie této společnosti vlastní společnost Rostelecom (49 %), ruská vláda prostřednictvím Federální agentury pro správu majetku (25 %) a Ruská banka (25 %).
Banka Ruska (stejně jako všechny centrální banky) není vládním orgánem. Společnost Rostelecom, která byla původně jmenována jediným provozovatelem UBS, je částečně ve vlastnictví státu, ale vláda v ní nemá většinový podíl. Ruská vláda tedy v podstatě předala ruské biometrické údaje akciové společnosti, v níž nevlastní kontrolní podíl.
Právo odmítnout a právo neposkytnout službu
Tisková zpráva zveřejněná Státní dumou tvrdí, že návrh zákona "chrání" biometrické údaje Rusů a zaručuje, že shromažďování těchto údajů je zcela dobrovolné. Formálně zákon stanoví zákaz nuceného odebírání biometrických údajů a právo občana odmítnout.
Podle mnoha odborníků je však toto právo doplněno dalším právem - právem státu neposkytnout osobě bez předložení biometrických údajů žádné služby. Tato technologie již byla v Rusku vyzkoušena v případě formálně "dobrovolného" očkování COVID, bez něhož byli lidé suspendováni z práce na dobu neurčitou a bez nároku na mzdu.
Na veřejné konferenci, která se konala 14. prosince v Moskvě a byla věnována této problematice, zazněla ostrá kritika návrhu zákona o biometrii. Obecný názor řečníků byl, že zákon je hluboce protiústavní a vytváří základ pro vybudování "digitálního koncentračního tábora" v Rusku.
Světová banka doporučila Rusku digitalizaci již v roce 2018
Účastníci konference poukázali též na skutečné autory návrhu zákona o biometrii. Ten plně odpovídá doporučením Světové banky obsaženým v dokumentu Světové banky z roku 2018 nazvaném "Konkurence v digitálním věku: Politické důsledky pro Ruskou federaci". Světová banka v dokumentu doporučila, aby Rusko plně digitalizovalo veřejné služby a transformovalo systém vzdělávání a zdravotnictví do digitální podoby.
Biometrie se v budoucnu stane běžnou součástí života Rusů v oblastech, jako je kontrola na letištích, placení v MHD, přístup do prostor a zařízení v době epidemií, potvrzování finančních transakcí a další.
V lednu letošního roku pak Rada Státní dumy projednala a schválila do prvního čtení návrh zákona skupiny poslanců a senátorů o zavedení digitálního rublu. Podle vyjádření představitelů Ruské centrální banky (CBR) budou moci občané používat CBDC (digitální měnu) „k nákupům, převodům jednotlivcům, firmám a státu, platbám daní, převodům na cizí měny v elektronických peněženkách a jako uchovatele hodnoty“.
Digitální peněženku, která má být spojena s digitálním průkazem totožnosti, se chystá zavádět také Evropská unie. Legislativu pro digitální euro připravuje evropská komise od 5. dubna 2022 a občané EU měli možnost zaslat své názory na zavádění digitální měny do 14. června 2022 přímo přes portál Evropské komise.
Na téma CBDC (digitální měny) se mimo jiné vyjádřil například Tom Mutton, ředitel Bank of England, na konferenci FS tech: The Future of FinTech, kde v létě 2021 sdělil, že podpora inovací v oblasti plateb je prioritou. „Budeme tedy zkoumat důvody pro CBDC svižně a cílevědomě, ale také s otevřenou myslí, zda je CBDC zapotřebí.“ Mutton zároveň upozornil, že klíčovým prvkem jakékoli budoucí digitální měny centrální banky by se mohlo stát programování tak, aby peníze byly uvolněny pouze za určitých okolností.