Rusko bude vyplácet důchody a sociální dávky v digitální měně
Pokud bude zkušební provoz úspěšný, do tří až pěti let by se digitální rubl (CBDC) mohl používat pro sociální platby včetně důchodů.
Státní dumou v Rusku v současné době prochází balíček zákonů o digitálním rublu. Původně měl být schválen do 1. dubna, nyní se očekává, že legislativa bude přijata začátkem května.
Pilotního projektu digitálního rublu se účastní třináct ruských bank. Pokud bude zkušební provoz úspěšný, do tří až pěti let by se digitální rubl (CBDC) mohl používat pro sociální platby včetně důchodů.
„Je příliš brzy na to mluvit o tom, kdy budou mít důchodci příležitost přijímat platby digitálními rubly, ale podle odborníků to bude trvat tři až pět let,“ píše ruský deník Izvestia. Zároveň uvádí, že důchodci budou mít právo na výběr mezi digitálním a běžným rublem.
Část ruské veřejnosti tvrzením o CBDC nevěří
Programovatelná digitální měna byla ruské veřejnosti představena jako nástroj k obcházení sankcí a omezení korupce. Ruští aktivisté a komentátoři, zejména ve vlastenecko-konzervativní mediální sféře, tomuto zdůvodnění však nevěří a dokonce ani mezi proputinovskými médii není tvrzení, že digitální rubl vymýtí vládní plýtvání a podvody, bráno příliš vážně.
"Obyčejným občanům budou utaženy šrouby", zatímco pro "služebníky lidu" budou stále existovat skuliny, prohlásil ve vysílání Tsargrad TV moderátor Jurij Pronko 9. března. O dva týdny později Pronko naznačil, že představa, že digitální rubl zůstane nepovinný, je jen zbožným přáním.
"Takže všechno je dobrovolné. Z historie však víme, že mnohé z toho, co začalo na dobrovolné bázi, se během velmi krátké doby stalo povinným. Příběh očkování proti Covid-19, na které si dnes už nikdo nevzpomene, je toho živým potvrzením," rýpl si novinář 25. března.
Pokročilá digitalizace v Rusku
Rusko se na digitalizaci připravuje již několik let. Generální ředitel největší ruské banky Sber Herman Gref podpořil kromě digitální měny i vývoj biometrické identifikační technologie, platebních systémů s QR kódy a nasadil první prototypy biometrie a automatických vstupních kontrol do škol.
V září 2020 oznámil Herman Gref, že Sberbank už není pouhou bankou, ale „vesmírem služeb“. Nyní existuje SberMarket, SberHealth, SberID, SberFood, SberSound, SberAI a mnoho dalších.
V říjnu 2021 pak Moskva a Světové ekonomické fórum oznámily, že Rusko bude hrát vedoucí úlohu při utváření trajektorie čtvrté průmyslové revoluce.
Kdo je Herman Gref
Generální ředitel největší ruské banky Sber Herman Gref je také bývalým členem správní rady Světového ekonomického fóra (WEF) a autorem předmluvy k ruskojazyčnému vydání knihy Klause Schwaba Čtvrtá průmyslová revoluce.
Ruský bankéř se narodil 8. února 1964 německým rodičům, kteří byli za druhé světové války deportováni do Kazašské sovětské socialistické republiky. Po ukončení právnické fakulty v roce 1990 začal pracovat v petrohradské vládě a koncem desetiletí byl už členem představenstva několika významných společností, včetně státní letecké společnosti Aeroflot a energetického gigantu Gazprom.
Gref poté následoval Vladimira Putina do Moskvy, kde byl v roce 2000 jmenován ministrem hospodářského rozvoje a obchodu. O sedm let později mu bylo svěřeno vedení Sberbank, v níž má většinový podíl vláda. Tato banka se zásadně finančně podílela na vývoji i propagaci vakcíny Sputnik.
Ruská čtvrtá průmyslová revoluce
Vladimir Putin při svém listopadovém projevu na konferenci o umělé inteligenci vyjádřil Grefovu "domácímu projektu" pro Rusko podporu:
„Naším dalším cílem na horizontu současného desetiletí je zajistit širší zavedení umělé inteligence. Ta by měla proniknout do všech odvětví ekonomiky, sociálních služeb a systému veřejné správy.
S panem Grefem jsme o tom mluvili ještě v době, kdy pracoval ve vládě, a byl to jeho oblíbený projekt - nikdy nepřestal mluvit o potřebě přechodu na novou úroveň správy obecně, jako celku.
To, co děláme nyní a co budeme dělat, a to i s podporou Sberu a s využitím jeho projektů, by nás mělo rozhodně přesvědčit, že jsme na správné cestě, myslím.
Musíme být schopni dosáhnout skutečné technologické, digitální a do značné míry i kulturní, vzdělávací a hodnotové suverenity Ruska a celé naší společnosti.“