Proč západní akademici potřebují nenávidět vlastní civilizaci
Na akademickém "trhu s kritikou" je největší poptávka po odhalování domnělých vad Západu, tvrdí Dan Williams.
V nedávno publikované eseji Contra critical theory se autor Dan Williams zamýšlí nad údajnou systematickou motivací akademiků vytvářet stále nové způsoby, jak kritizovat západní společnosti.
Debata o roli kritické teorie v akademickém prostředí probíhá již několik desetiletí, přičemž její zastánci argumentují, že kritický přístup je nezbytný pro odhalování společenských nerovností. Williams ve svém textu argumentuje, že tento trend v humanitních vědách vede k jednostrannému a zkreslenému obrazu západního světa.
Statusová hra
Williams popisuje, jak v akademickém prostředí funguje tzv. "statusová hra". Zatímco ve vědě vědci soutěží o prestiž prostřednictvím empiricky podložených objevů, v humanitních oborech je často nejvíce oceňováno vytváření originálních kritických teorií o západních společnostech.
"Akademici soutěží o status tím, že produkují inovativní způsoby, jak kritizovat a odsuzovat západní společnosti," píše Williams.
Tento trend je podle něj nejvíce patrný v oborech, které se explicitně zaměřují na odhalování údajných skrytých mechanismů útlaku a dominance.
Jako příklad autor cituje bývalého prezidenta Harvardu Larryho Summerse, který poznamenal, že časopis American Studies by se mohl lépe jmenovat "Journal of Anti-American Studies", protože téměř veškerý jeho obsah směřuje k odsuzování americké společnosti.
Dvě hlavní rizika jednostranné kritiky
Williams identifikuje dva hlavní problémy současného stavu humanitních věd. Prvním je tzv. "motivované uvažování", kdy touha dosáhnout určitých kritických závěrů zkresluje výzkumný proces. Druhým problémem je jednostrannost, která vytváří nevyvážený obraz západních společností ignorující jejich pozitivní aspekty.
"Ačkoliv jednotlivé práce kritických teoretiků mohou být hodnotné a přínosné, jednosměrný trh s kritickým obsahem znamená, že tyto práce dohromady vytvářejí širší soubor vědeckých poznatků, který prezentuje vysoce selektivní obraz západních společností," upozorňuje Williams.
Cesta k vyváženějšímu výzkumu
Autor přiznává, že mnoho forem útlaku a vykořisťování skutečně není na první pohled viditelných a kritická teorie má v jejich odhalování svou hodnotu. Zároveň však upozorňuje, že západní společnosti fungují díky mnoha pozitivním procesům vzájemné spolupráce a koordinace, které nejsou na první pohled viditelné - a právě ty humanitní vědy často ignorují.
"Pokud přijmete pohled evoluční teorie, mnohé aspekty západních společností – v podstatě funkční vláda, prosperita, mír a jiné – se zdají být mimořádnými úspěchy rozsáhlé spolupráce. Tento závěr je pro ty, kdo jsou silně motivováni takové společnosti odsuzovat, nesnesitelný," argumentuje.
Svou esej Williams uzavírá s tím, že humanitní obory by mohly přinášet mnohem hodnotnější poznatky, kdyby akademici nebyli odrazováni od studia těchto pozitivních aspektů západních společností.