Případ cenzury Bílého domu míří k Nejvyššímu soudu
Podle Bidenovy administrativy soud tím, že brání vládě cenzurovat občany, porušuje svobodu projevu vlády, sdělil deník Public.
Případ Missouri v. Biden, jeden z nejdůležitějších případů svobody projevu v americké historii, se téměř jistě dostane k Nejvyššímu soudu.
Případ se soustředí na to, zda Bidenova administrativa porušila první dodatek ústavy, když tlačila na platformy sociálních médií, aby zrušily nebo deaktivovaly účty, které vyjadřovaly projevy, s nimiž vláda nesouhlasila.
Dvěma žalobci v tomto případu jsou Dr. Jay Battacharya ze Stanfordovy univerzity a Dr. Martin Kulldorff, který je spoluautorem tzv. Great Barrington Declaration - deklarace, v níž byla odborníky zpracována doporučená reakce veřejného zdravotnictví na lockdowny a zavírání škol.
Za tuto deklaraci se stali její autoři osobním terčem Anthonyho Fauciho a tehdejšího ředitele Národního zdravotního ústavu Francise Collinse, kteří zorganizovali mediální kampaň s cílem autory deklarace zdiskreditovat. Na sociálních sítích byli tito autoři cenzurováni a byl jim snižován dosah, což je jádrem aktuálního soudního případu.
Zákaz cenzury padl 4. července
V úterý 4. července 2023 vydal federální soudce soudní příkaz, kterým zakazoval vládě nutit společnosti provozující sociální média, aby cenzurovaly obsah. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání k pátému obvodu, který vydal smíšené rozhodnutí o soudním zákazu. Vláda podle tohoto rozhodnutí nesmí zastrašovat sociální sítě, a tím je nutit k cenzuře. Nejrůznější instituce navázané na vládu však i nadále smějí o moderování či cenzuře obsahu se sociálními sítěmi vyjednávat.
Bílý dům se odvolává na svobodu projevu
Bidenova administrativa včera odvoláním proti soudnímu příkazu federálního soudu požádala Nejvyšší soud, aby se do věci vložil. Dle novinářů z deníku Public, kteří případ sledují, to je pro vládu riskantní krok vzhledem k tomu, jak výrazně je tento soud nakloněn svobodě projevu. Většina pozorovatelů se domnívá, že Nejvyšší soud se bude případem téměř jistě zabývat.
Ve své žádosti o pozastavení soudního příkazu Bidenova administrativa argumentovala, že rozhodnutí pátého obvodu "odporuje základním principům prvního dodatku".
"Ústředním rozměrem prezidentské moci je využívání řečnického pultu úřadu k tomu, aby se snažil přesvědčit Američany - a americké společnosti - aby jednali způsobem, který by podle prezidenta podpořil veřejný zájem," napsala administrativa.
"Soud uvalil bezprecedentní omezení na schopnost nejbližších spolupracovníků prezidenta používat řečnickou tribunu k řešení otázek veřejného zájmu, na schopnost FBI řešit hrozby pro bezpečnost národa a na schopnost CDC předávat informace o veřejném zdraví na žádost platforem."
“Jinými slovy, podle Bidenovy administrativy soud tím, že brání vládě cenzurovat lidi, porušuje svobodu projevu vlády,” okomentoval případ deník Public, který bude i nadále informovat o jakémkoli vývoji, až se případ dostane k Nejvyššímu soudu.