Petr Robejšek: Manuál, jak přežít v informační společnosti
Vztyčte co nejhustší plot mezi vašim mozkem a velkým tlampačem. Je totiž jisté, že co a jak vám politici, podnikatelé, média a experti vypráví, slouží jejich zájmům a ne vaší informaci.
Společnost, ve které žijeme je v kritické situaci ze dvou důvodů. První je bezmezná sebestřednost elit a druhý je prostoduchost, se kterou jim lidé přesto důvěřují. S tím prvním nic nenaděláte. To druhé můžete změnit a tady je návod.
Informace vyrábějí politici, podnikatelé, média a experti. Všichni dohromady tvoří informační průmysl a chtějí informace co nejlevněji vyrábět a co nejvíce vydělat. Jejich zisk je to, že lidé zvolí, koupí a věří v to, co jim informační průmysl vnucuje. Slavná informační společnost je nástroj, kterým chce elita ovládat většinu. Rozděl a panuj překonalo popleť a panuj.
Proto dnes žijeme v éře prázdných slov,
kdy spolu věci a jejich názvy nemají nic společného.
kdy se jen vyhlašuje nejnovější a dočasný význam pojmů jako kupř.: demokracie, svoboda, právní stát nebo zdraví.
kdy pravdivost závisí jen na hlasitosti a hlasitost jen na penězích.
kdy neexistují ani sliby, které se musí splnit, ani poznatky, které se dají vyvrátit, ani zákony, které platí pro všechny.
Obyčejní lidé jsou oslepeni pepřákem z matoucích čísel, sugestivních fotek a dvojznačných pojmů. Průměrný člověk dnes neví, v jaké společnosti žije a co se v ní právě děje a dokonce ani neví, že to neví.
Přesto se každý může z tohoto informačního marastu velmi snadno vyprostit, když správně odpoví na tři otázky.
1. otázka: Vyplatí se vědět co nejvíce?
Představte si, že vám někdo pošle vyděračský dopis s ultimátem, ale pošťákovi psaní vyklouzlo z ruky a zapadlo do kanálu. Díky nešikovnému pošťákovi se o výhrůžkách nedozvíte, nedostanete strach, rozhodujete se svobodně a vyděrač neuspěl. Co nás to učí?
Nevědět může být obrovská moc bezmocných? Obrázky a čísla, která neuvidíte, vás nemohou strašit a propagandu, vějičky, přesmyčky a chytáky, které neuslyšíte, vás nemohou hypnotizovat. To, co se nedozvíte, vás nepřipraví o spánek a nezviklá důvěru ve vlastní úsudek. A tak proto nespoléhejte na nešikovného pošťáka a sami odmítněte přijmout vyděračské popisy.
Moje generace měla v tomhle úplně jasno. Neposlouchali jsme bolševické vysílače a nečetli jejich noviny. A když nám přece jen něco zakřičeli přímo do ucha, tak platila jednoduchá první pomoc: Co oni chválí je horší než to, co oni odmítají.
Ano, kdysi dávno mohlo nevědět ohrozit váš život, ale dnes je nevědět je rajský ostrov v moři informačního kalu.
2. otázka: Co je pro mně důležité?
Ale co, když mi uteče něco opravdu důležitého? Ujišťuji vás, že se každou opravdu důležitou zprávu dozvíte. Poznáte ji také podle toho, že se k vám dostane i oklikami.
A proto vztyčte co nejhustší plot mezi vašim mozkem a velkým tlampačem. Je totiž jisté, že co a jak vám politici, podnikatelé, média a experti vypráví, slouží jejich zájmům a ne vaší informaci. Gumová čísla, vylepšené obrázky a zavádějící slova vylučují, abyste poznali, co se opravdu děje a co je důležité. Slavná informační společnost vám spolehlivě ukazuje jen jedno: Kudy cesta určitě nevede.
Odpověď na druhou otázku, „co je důležité“ tedy zní takto:
Vědět musíte daleko méně, než vám namlouvají a vnucují.
Vědět potřebujete jenom to, co je důležité pro vás a vaše blízké a co zároveň můžete ovlivnit.
To vám ale vrchnost neřekne. Mluví na vás, ale ne s vámi. Nechce slyšet vaše pochyby a trestá kritiku.
Proto si musí každý sám najít střípky poznání (na to je internet užitečný) a sestavit si z nich svůj vlastní, na míru šitý obraz světa; takový, který odráží jeho zájmy a pomáhá mu je uskutečnit.
3. otázka: Jak poznat pravdu?
To je třetí otázka. Kdysi skutečně existovala dokazatelná vědecká pravda a myšlenky se prosazovaly silou argumentů a použitím v praxi. Nic z toho již neplatí. Pro každého z vás je pravda roztroušena v obrovském množství informační hlušiny, kterou odplavíme v pěti krocích.
Nejprve se úplně odpojte od mainstreamového zpravodajství.
Nevšímejte si informací o věcech, které se vás netýkají a hlavně o věcech, které stejně nemůžete ovlivnit.
Zbude úhledná hromádka poznatků o tom, co má přímý vliv na váš život a zároveň to můžete ovlivnit.
Z těchto střípků vědění si vytvořte svůj vlastní „na míru šitý“ obraz světa; takový, který odpovídá vaší situaci a zájmům a pomáhá je uskutečnit.
Podle jakého pravidla si svůj obraz světa sestavíte? Takhle: Váš život a vaše zájmy jsou měřítkem všech věcí a váš úspěch je zlatý standard pravdy. Méně květnatě řečeno to znamená, že pravdivé jsou pro vás ty poznatky, které vám pomáhají dobře se postarat o sebe a své blízké.
Když to uděláte, tak se zachováte úplně stejně jako politici, podnikatelé, média a experti. A právě s nimi soupeříte o váš úspěch a prospěch. A proto můžete vyhrát jen tehdy, když se budete chovat stejně jako oni – posuzovat svět výlučně z hlediska vlastních zájmů.
Úplná verze předchozího textu:
Blog: https://blog.aktualne.cz/blogy/petr-robejsek.php?itemid=43302
Podcast: