Pečivo, pizza, omáčky, cukrovinky... v čem najdeme prášek z cvrčků a jak na něj lidské tělo reaguje?
Malý vietnamský startup Cricket One zažádal v roce 2019 Evropskou komisi o povolení prášku z cvrčka domácího jako nové potraviny.
Malý vietnamský startup Cricket One zažádal v roce 2019 Evropskou komisi o povolení prášku z cvrčka domácího jako nové potraviny.
V žádosti bylo požadováno, aby částečně odtučněný prášek z Acheta domesticus (cvrčka domácího) byl používán v následujících potravinách pro běžnou populaci EU:
Ve vícezrnném chlebu a pečivu, keksech a slaných tyčinkách, cereálních tyčinkách, suchých směsích pro pečené výrobky, sušenkách, sušených výrobcích na bázi plněných a neplněných těstovin, omáčkách, zpracovaných výrobcích z brambor, pokrmech na bázi luštěnin a zeleniny, pizze, výrobcích na bázi těstovin, sušené syrovátce, náhražkách masa, polévkách a koncentrovaných polévkách nebo polévkách v prášku, snacích na bázi kukuřičné mouky, nápojích podobných pivu, čokoládových cukrovinkách, ořeších a olejnatých semenech, snacích jiných než lupíncích a masných polotovarech.
Firma Cricket One, která na svém webu uvádí, že má jednu z poboček také v České republice (avšak adresu pobočky ani kontakt nelze dohledat), ke své žádosti přiložila podrobný popis výrobního procesu, výsledky orientačních analýz, analytické údaje o kontaminujících látkách, výsledky studií stability, analytické údaje o mikrobiologických ukazatelích a výsledky studií stravitelnosti bílkovin. Tyto dokumenty jsou aktuálně předmětem průmyslového vlastnictví, a nebyly proto zveřejněny, nicméně základní údaje uvádí PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/5, kterým se po prověření Evropským úřadem pro bezpečnost potravin prášek letos v lednu zařadil mezi povolené potraviny v Evropské unii.
Přestože dospěl Evropský úřad pro bezpečnost potravin k závěru, že konzumace této nové potraviny může vyvolat alergické reakce a přestože existují případy anafylaktických událostí po požití hmyzu obecně, Evropská komise zatím nedospěla k závěru, že by se v seznamu Unie pro povolené nové potraviny měly uvádět jakékoli požadavky na označování cvrčka domácího jako alergenu a bude tento aspekt dále zkoumat.
Vzhledem k tomu, že konzumace částečně odtučněného prášku z cvrčka domácího může ale také vyvolat alergické reakce u osob alergických na korýše, měkkýše a prachové roztoče a že se do něho mohou dostat další alergeny prostřednictvím substrátu, jímž je hmyz krmen, navrhnul Evropský úřad pro bezpečnost potravin, aby potraviny obsahující tento prášek byly náležitě označeny.
Jíst či nejíst cvrčky?
Poradkyně pro výživu Cecílie Jílková už s touto potravinou zkušenost má. "V Thajsku jsou pražení cvrčci běžně k dostání, a tak jsem ze zvědavosti ochutnala. Chutnají asi jako pražený konec kuřecího křidélka, ale víc než dva kousky za život bych jedla nerada, protože jejich konzumaci považuji za hygienické riziko."
Současně ale upozorňuje, že u částečně odtučněného prášku se jedná o jinou situaci. "Výrobce deklaruje, že cvrčci jsou usmrceni mražením po dni beze stravy, což znamená, že by neměli mít ve střevech tráveninu. Následně jsou tepelně upraveni, sušeni a je z nich pod tlakem odstraněna část tuku. Tím se eliminuje hygienické riziko a také se zvýší podíl proteinu a vlákniny."
Nutriční hodnoty cvrččího prášku působí dobře. Deklarovaných až 78 % proteinu ale označil Evropský úřad pro kontrolu potravin za nadhodnocené číslo. Další otázkou je biologická využitelnost těchto bílkovin lidským organismem, který není většinou schopen využít veškerý obsah proteinu ve stravě. "Na rozdíl od Českých drah, které vychvalují cvrčky jako plnohodnotný zdroj bílkovin, bych byla skeptičtější," říká Jílková. "Je rozdíl mezi obsahem proteinu a jeho skutečnou biologickou využitelností. V tomto žebříčku kupodivu nevede ani hovězí maso, ale jednoznačně mu vévodí vejce."
Z deklarovaných až 10ti % nestravitelné vlákniny, tvoří většinu polysacharid chitin. Chitin je považován za netoxický a bez vedlejších účinků. Mezi lidmi však panuje obava, že se tato látka může snadno stát potravou pro patogenní střevní mikroflóru. "Chitin jakožto nestravitelná vláknina naopak pomáhá střeva čistit," sděluje Cecílie Jílková. "Jako riziko bych spíše viděla cvrččí bílkoviny, které mohou vyvolat alergické reakce, dále obsah popela, který stravou pro patogenní mikroflóru je, a také bych se obávala kolísavé kvality zpracování a chemické nestability cvrččího tuku."
Co přijde na řadu dál?
Přestože se prášek z cvrčků na papíře jeví jako relativně bezpečná potravina, otevírá v Evropě dveře dalším kuriózním druhům potravy, které už tak bezpečné být nemusí. "Hmyz a především červi a larvy s sebou nesou hygienické riziko, zvlášť pokud nejsou dodrženy správné výrobní postupy nebo postupy přípravy," upozorňuje Jílková. Doporučuje tedy se potravinám obsahujícím cvrččí prášek spíše vyhýbat. A to nejen do doby, než budou vědci o dlouhodobém působení této potraviny vědět více.
"Nekoupením takového produktu kultivujete trh. Dáváte tak jasně najevo, že o tento druh výrobků nemáte zájem. Ostatně téměř vše, do čeho Evropská komise povolila přidávat cvrččí prášek, spadá do kategorie tzv. junk food, a tedy se bez těchto výrobků vaše tělo snadno obejde, ba naopak se zaraduje."
Výsledkem bojkotu cvrčků tak může být i zdravější jídelníček sestávající z přirozených potravin, které nebyly průmyslově zpracovány.
Zdroj: eur-lex.europa.eu, efsa.onlinelibrary.wiley.com, twitter.com/cricketoneasia
