Osévání mraků: Extrémní vedra ovlivňuje i modifikace počasí
Podle Světové meteorologické organizace využívá metodu osévání mraků dvaapadesát zemí ze všech kontinentů včetně Evropy a mnohé z nich pokračují v navyšování finančních prostředků na tyto operace.
Aktuální letní teploty v Evropě dosahující až 47 stupňů Celsia nemají dle meteorologa Scotta Duncana v moderních záznamech obdoby. Vědci si kladou otázku, v jakém rozsahu má na změny klimatu vliv ohřev atmosféry pomocí modifikace počasí.
Americká kabelová televizní společnost CNN natočila před třemi lety reportáž vysvětlující proces tzv. osévání mraků, kdy se rozprašováním chemických látek mění stávající vysoké mraky typu cirrus tak, aby produkovaly více srážek. K osévání mraků se využívá především jodid stříbrný či draselný, ale také chlorid sodný nebo pevný oxid uhličitý, známý jako suchý led.
Tyto chemické látky poté působí v mracích jako kondenzační jádra, na nichž se tvoří malé krystalky, které nakonec v případě příznivých klimatických podmínek spadnou na zem jako dešťové nebo sněhové srážky.
Pokusy s oséváním mraků započaly již na počátku 20. století. Začátkem 50. let už bylo oséváno více než deset procent rozlohy Spojených států a v roce 1973 se osévání mraků praktikovalo v sedmapadesáti zemích světa, včetně bývalého Československa. Vyplývá to z podrobné zprávy s názvem MODIFIKACE POČASÍ: PROGRAMY, PROBLÉMY, POLITIKA A POTENCIÁL, která byla v roce 1973 vytvořena pro americký senát.
Dnes podle Světové meteorologické organizace využívá metodu osévání mraků dvaapadesát zemí ze všech kontinentů včetně Evropy a mnohé z nich pokračují v navyšování finančních prostředků na tyto operace.
V červenci 2015 například investoval rozvojový ministr Eknath Khadse státu Maháráštra 4,5 milionu dolarů do osévání mraků z důvodu nedostatku srážek. Jednalo se v té době o největší projekt tohoto druhu v Indii. "Naše situace je vážná," vyjádřil se tehdy ministr Khadse. "Na světě není k dispozici žádná jiná technologie, která by přinesla více dešťů. Musíme být ochotni to vyzkoušet."
Mraky vedou k vyšším teplotám
Odborníci však čím dál častěji upozorňují na podstatný vliv mraků na globální oteplování. Již v roce 2004 zjistili vědci z NASA, že vysoké mraky typu cirrus brání odchodu tepelného záření z povrchu Země. Současně také potvrdili, že k vytváření mraků cirrus přispívá i letecká doprava. K totožnému závěru došly také univerzitní studie Global radiative forcing from contrail cirrus z roku 2011 a studie NASA s názvem Po stopách Contrails z roku 2013.
Letadla a raketoplány vypouští každý rok stovky miliard litrů vodní páry a zplodin, a vytváří tak na obloze jevy opticky podobné kondenzačním stopám. Ty mohou na nebi zůstat několik hodin či dokonce dní a podílejí se na tvorbě vysokých oblak, která vypadají jako bílý závoj.
Mezinárodní výzkumný tým vedený vědci z Katolické univerzity v belgické Lovani publikoval v lednu 2016 studii s názvem Clouds enhance Greenland ice sheet meltwater runoff, která zjistila, že oblačnost nad grónským ledovcem zvyšuje teplotu vzduchu o 2 až 3 °C, a má tak na svědomí 20-30 % jeho tání. Závěr studie byl založen na více než šesti milionech družicových snímků oblačnosti nad Grónskem z let 2007-2010. Vědci si také pomohli počítačovými simulacemi.
"Když víte, jak mraky vypadají, víte také, kolik slunečního světla odráží a kolik tepla ze zemského povrchu zadrží," vysvětlil doktor Tristan L'Ecuyer, odborný asistent atmosférických a oceánských věd na Wisconsinské univerzitě v Madisonu a jeden ze spoluautorů studie.
„Musíme těmto procesům porozumět, abychom mohli spolehlivěji předpovídat budoucnost," vyjádřil se vedoucí studie Kristof Van Tricht, doktorand na katedře geografie a cestovního ruchu v Lovani.
Studie odpovídá pozorované skutečnosti
Sněhová pokrývka ledovců během dne taje a za jasných nocí většina roztátého sněhu opět mrzne. Pokud jsou však noci zatažené, v led se vinou vyšší teploty vzduchu znovu promění pouze menší část roztátého sněhu. Zbytek odteče do moře.
Tyto poznatky vědcům pomohly také předvídat rychlost, s jakou bude stoupat hladina moří, na kterou mají grónské ledovce vliv. Současný stav ledové plochy země je možné sledovat například na stránce polarportal.dk.
Dopad ovlivňování počasí na klimatické změny
Nedávné studie zjistily negativní dopad osévání mraků na ozónovou vrstvu, jejíž oslabení by mohlo s velkou pravděpodobností urychlit klimatické změny.
„V kontextu výše uvedených snah o modifikaci počasí a ovlivňování atmosféry je tedy dosti pravděpodobné, že kromě lokálních dopadů měníme i globální klima,“ vyjádřil se na webu České televize bývalý konzultant OSN Radovan Dluhý-Smith. „Je tedy načase, abychom se tímto tématem začali hlouběji zabývat.“
V poslední době se objevují také studie, které navrhují umělé „naředění“ mraků cirrus, aby se zamezilo dalšímu globálnímu oteplování, nicméně kromě osévání mraků existují i další metody umělého řízení počasí, které mohly vést ke klimatickým změnám a růstu teplot ve světě.
Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz, radovan.org