Matt Taibbi: Některé věci se naštěstí nemění
Několik úvah o výjimečném roce, za který děkujeme během pálení vánočného polena.
Překlad původního článku z Racket News
Nedávno vyšel v časopise Tablet fascinující článek Davida Samuelse, redaktora časopisu County Highway. Článek popisuje snahu, jež se zrodila za Obamy, o „přeprogramování mašinérie tvořící to, co kdysi brilantní mladý politický teoretik Walter Lippmann ve své knize z roku 1921 označil jako ‚veřejné mínění‘“.
Samuels představil rozsáhlý a dosud nepublikovaný příběh, v němž byla „výroba souhlasu“ pojata nově pro věk internetu. Nová mašinérie tajných dokumentů, lží a cenzury umožnila vládnoucím silám vytvářet „rychlou politickou osvětu“ na požádání. Úřady využívaly digitální nástroje k tomu, aby myšlenky o rasismu, Russiagate nebo pandemických opatřeních okamžitě přesunuly z periferie do mainstreamu a vytvořily tak „byrokracii povolenek“, která pomohla méně inteligentním členům střední třídy akceptovat koncepty staré jen několik minut. Panika se šířila rychlostí chřipky a každá myšlenková choroba se rozrůstala a propukala svým vlastním tempem, přičemž nutila nenakažené k vyčerpávajícímu ústupu do „paralelních myšlenkových světů“.
Hlavní rozdíl mezi tím, co jsme právě zažili, a předchozími obdobími kolektivního šílenství spočívá v tom, že zatímco například rudý strach v padesátých letech zmrazil Ameriku v konzervativním deliriu a trestal sebemenší odchylky od vlastenecké normy, nedávné spojení národních bezpečnostních agentur s Madison Avenue a tiskem kladlo důraz na okamžitou konformitu vůči radikálním změnám. Téměř nezáleželo na tom, o jakou změnu se jedná, hlavně že byla radikální. Významným rysem tohoto konceptu byla jeho síla, která dokázala zbavit lidi i dlouholetého přesvědčení. Odtud ta podivnost většiny toho, co jsme prožili, počínaje tím, že se „biologické pohlaví“ nebo „přirozená imunita“ staly zakázanou vědou, a konče tím, že liberálové ze dne na den zavrhli Ústavu.
Souhlasím s tím, co Samuels píše. Ba dokonce bych se vsadil, že za dvacet či dokonce deset let dá nějaký šikovný kulturní historik této tezi chytlavou přezdívku, jež se bude týkat právě tohoto nedávného období (Velká horečka? Oranžová panika?). Alespoň v to doufám. A vy, čtenáři Racket News, jste si nás předplatili nejspíš právě proto, že jste stejně jako já cítili, že se svět odchyluje od své osy, a hledali jste někoho, kdo by vás ujistil, že jste se nezbláznili. Prožili jsme spolu těžké období, ale letos na podzim horečka konečně opadla a svět si teď může konečně všimnout, že císař je nahý. To zní jako dobrá zpráva, ale co teď? Můžeme se vrátit k normálnímu životu? Vydrží to?
Myslím, že na nějaký čas ano. Samuels připisuje zásluhy postavám jako Donald Trump a Elon Musk, a dokonce i Benjaminu Netanjahuovi (!), kterým se podařilo zlomit kouzlo pouhou tvrdohlavostí, ale skutečná příčina obratu byla pravděpodobně prozaičtější. Základním reflexem v těchto desetiletích postmoderního šílenství bylo neustálé odmítání věcí, o nichž jsme si mysleli, že je známe, ve prospěch Nových, vylepšených přesvědčení implantovaných shora. Jenže některé věci se nemění. Dokud nezrušíme svátky, budou mít malé děti vždycky tentýž výraz, který jsem viděl včera ráno, když si ty moje rozbalovaly dárky. Prdění bude vždy legrační, teenageři budou vždy demolovat auta a mít příliš mnoho sexu, hráči NBA budou vždy cestovat a rodiče spoutaní láskou ke společným dětem budou vždy nacházet klid, když spolu nakonec zestárnou. Základní věci platí napříč historií.
Šílení vědci, kteří si myslí, že dokážou předělat lidskou zkušenost, jsou vždy poraženi věčnými pravdami, které jim arogance nedovolila pochopit. Jednou z takových pravd je, že život není tak špatný, a druhou, že některé věci lidé nikdy nepochopí. Ale to je dobrá zpráva. Naučit se přijímat neznámé je to, co nám umožňuje cítit se šťastni během těch několika našich otáček na planetě. Náročné úvahy ve vánoční dny, ale myslím to v dobrém. Nevím, co přijde. Vím ale, že poprvé po dlouhé době opadla únava z přemíry paralelních pravd. Teď už nám zbývá jen jeden bláznivý svět, o který se musíme starat. Normálnost je normální. Vánoce jsou Vánoce. Získali jsme odklad paniky. Hezké svátky všem. Jsem rád, že jsme to sem všichni společně zvládli.