Interní komunikace Bílého domu a Facebooku: „Fuj na Bidena,“ napsala ředitelka
Z 800 stránkové zprávy obsahující interní komunikaci Facebooku, Amazonu a YouTube vyplývá, že Bidenova administrativa nutila sociální sítě k zavádění tajných dezinformačních politik.
Minulý týden ve středu 1. května zveřejnil Výbor pro vyzbrojování spadající pod Výbor pro soudnictví americké Sněmovny reprezentantů rozsáhlou zprávu, v níž se znovu objevuje tvrzení, které je rovněž aktuálně předmětem soudního řízení před Nejvyšším soudem, že Bidenova administrativa porušila první dodatek ve své zákulisní komunikaci s platformami, jako je Facebook a další.
Platformy se tlaku prokazatelně bránily
Nová zpráva cituje interní komunikace ve společnostech Meta (tehdy Facebook), Google a Amazon z roku 2021, které ukazují na tlak ze strany Bidenovy administrativy. Výbor uvádí, že prozkoumal „desítky tisíc e-mailů a dalších relevantních neveřejných dokumentů“, které podle něj ukazují, že „Bidenův Bílý dům nutil společnosti k potlačování svobody projevu“.
Dokumenty však také citují vedoucí pracovníky, kteří se někdy zdáli být neochotní ustoupit tlaku, jindy přesvědčení o určitých argumentech a někdy rozzlobení a rozladění přístupem prezidentovy administrativy.
Nově zveřejněné soukromé konverzace mezi nejvyššími manažery společnosti Meta například poskytují nový pohled na to, jak se společnost potýkala s tlakem Bidenovy administrativy v počátcích kampaně za očkování Američanů proti covidu-19, zejména poté, co sám prezident Joe Biden obvinil Facebook ze „zabíjení lidí“.
Dokumentaci Facebook uvolnil také až po nátlaku
Zpráva přichází poté, co republikánský předseda soudního výboru Sněmovny reprezentantů Jim Jordan loni předvolal společnosti Alphabet, Amazon, Apple, Meta a Microsoft, aby si vyžádal jejich komunikaci s federální vládou, a uvedl tehdy, že chce „pochopit, jak a do jaké míry výkonná moc nutila a domlouvala se se společnostmi a dalšími zprostředkovateli na cenzuře projevu“. Jordan rovněž předsedá podvýboru zřízenému za tímto účelem a téměř uspořádal hlasování o obvinění generálního ředitele společnosti Meta Marka Zuckerberga z pohrdání Kongresem za nepředložení dokumentů. Nakonec hlasování odvolal s tím, že společnost začala více spolupracovat.
Bidenovi úředníci tlak na cenzuru popírají
Ve středu 1. května uspořádal podvýbor slyšení se dvěma bývalými úředníky Bidenovy administrativy, na které se dokumenty odvolávají: Andy Slavittem a Robem Flahertym. Oba ve svých připravených prohlášeních zdůraznili, že jejich komunikace se společnostmi působícími v oblasti sociálních médií měla za cíl pochopit, jakým způsobem provádějí vlastní politiku týkající se dezinformací. Slavitt, bývalý seniorní poradce Bidenova týmu pro reakci na covid, uvedl, že interakce administrativy s technologickými společnostmi byla „zcela v souladu“ s prvním dodatkem. Dodal, že „jsme neměli v úmyslu nutit společnosti provozující sociální média k nějaké akci. A nikdy jsem neobdržel žádný náznak, že by náš dialog byl takto interpretován.“
„Naléhání na média, aby zveřejňovala přesné informace, není pro pracovníky komunikace nic nového,“ řekl Flaherty, který v Bidenově administrativě působil jako ředitel Úřadu digitální strategie Bílého domu. „Aby bylo jasno, tyto společnosti rozhodují o tom, co se na jejich platformách objeví. To však neznamená, že Bílý dům nemůže prostřednictvím své komunikační kanceláře požádat - dokonce prosit - mediální společnosti, aby se zabývaly dezinformacemi na svých platformách.“ Dále dodal, že zákonodárci, společnosti, různé skupiny a další „se podobně snaží přesvědčit média, aby se na věci dívala jejich pohledem“.
Přesvědčování není nezákonné, tlak ano
Zpráva výboru upozorňuje na případy, které popisuje jako nátlak nebo donucování ze strany Bidenovy administrativy k cenzuře projevů na platformách, jako je Facebook, YouTube společnosti Google a Amazon. A zatímco samotná komunikace není nezákonná, nátlak na platformy by byl nezákonný.
Spojené státy nyní také čekají na rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu tohoto údajného nátlaku Bidenovy administrativy na platformy sociálních médií, aby přijímaly určitá rozhodnutí o moderování obsahu. V soudní při Murthy v. Missouri (dříve Missouri vs. Biden) se právě rozhoduje o tom, kde stanovit hranici mezi legálním přesvědčováním ze strany vlády a nelegálním nátlakem.
Na středečním slyšení obvinila demokratická členka podvýboru Stacey Plaskettová republikány z toho, že pořádání slyšení je nyní „poslední snahou ovlivnit stanovisko Nejvyššího soudu v případu Murthy v. Missouri“.
„Fuj na Bidena,“ napsala ředitelka Facebooku
Tehdejší provozní ředitelka Facebooku Sheryl Sandbergová po obvinění ze strany prezidenta Bidena, že Facebook zabíjí lidi, napsala v soukromé konverzaci kolegům: „Fuj na Bidena dnes“ a řekla, že chce, aby reakce Facebooku byla „tak agresivní, jak jen to jde“. Dále navrhla prohlášení na záznam a sdělení, že Biden používá Facebook jako obětního beránka.
Mark Zuckerberg se přidal a zeptal se: „Můžeme do toho zahrnout i to, že WH na nás vyvíjí nátlak, abychom cenzurovali teorii o úniku viru z laboratoře?“ Joel Kaplan, tehdejší vedoucí pracovník pro veřejnou politiku, však varoval před naznačováním, že Facebook cenzuroval teorii o úniku z laboratoře na příkaz Bílého domu, protože by to „posílilo“ kritiku konzervativců, že „spolupracuje“ s Bidenovou administrativou „na cenzuře projevu“. (Kaplan dříve působil v administrativě George W. Bushe.)
„Pokud mají větší zájem nás kritizovat, než skutečně řešit problémy, pak si nejsem jistý, jak pomáhá věci se s nimi dále angažovat,“ napsal Zuckerberg na adresu federální vlády.
Sandbergová dodala: „A ještě jedna myšlenka. Říkal Trump takhle nezodpovědné věci? Kdyby Trump obvinil soukromou společnost, […] všichni by se zbláznili.“ V roce 2018 přinesla skutečně CNN článek s názvem „Amazon a 16 dalších společností, které Trump od svého zvolení napadl“. Je v něm zahrnut i Facebook.
Změny v pokynech ohledně původu viru
Jiná výměna názorů mezi vrcholovými manažery společnosti Meta osvětluje to, jak se společnost orientovala v měnících se názorech třetích stran ověřujících fakta, na které se spoléhala při tvorbě své politiky během pandemie. Hypotéza o úniku viru z laboratoře byla na začátku pandemie označována za konspirační teorii, ale postupem času přestala být stigmatizována.
V červnu 2021 jeden z vedoucích pracovníků pro důvěru a bezpečnost vysvětlil v e-mailu Zuckerbergovi, že některé z nezávislých subjektů pro kontrolu faktů, na které se Facebook spoléhal, buď zrušily své nepravdivé hodnocení, nebo přiznaly nejistotu ohledně teorie o úniku z laboratoře.
Zuckerberg napsal, že nový vývoj „se zdá být dobrou připomínkou toho, že když kvůli tlaku administrativy oběma směry slevíme ze svých standardů, často toho později litujeme“.
O co jde v případu Murthy v. Missouri
Klíčovou otázkou případu Murthy v. Missouri je, zda tato vládní aktivita představovala protiústavní nátlak na projev (známý jako jawboning), nebo přípustné přesvědčování. Při posledním projednávání soudci z obou stran politického spektra vyjadřovali obavy z přílišného omezení možností, jak budou v budoucnosti technologické společnosti mít povoleno komunikovat s vládou, a zpochybnili příčinnou souvislost, kterou republikánské státy vyvodily z nátlaku Bidenovy administrativy a výsledného rozhodnutí platforem o politice moderování obsahu.
Stanovisko Nejvyššího soudu se očekává do konce června. Republikáni ve Sněmovně reprezentantů však na toto stanovisko nečekají a ve zprávě uvádějí, že pracují na nové legislativě, například na zákoně o odpovědnosti za cenzuru, který by umožnil jednotlivcům žalovat úředníky výkonné moci o náhradu škody za cenzuru jejich projevu.
Amazon a YouTube files
Dokumenty od společností Amazon a YouTube, které jsou součástí zprávy Výboru pro soudnictví, ukazují, že tyto společnosti zřejmě cítily tlak ze strany úředníků Bidenovy administrativy ohledně svých rozhodnutí o moderování skrytého obsahu, ale také v některých okamžicích oponovaly jejich návrhům nebo prováděly změny svých politik až několik měsíců poté, co je administrativa požádala.
YouTube například podle zprávy sdílel nové navrhované zásady týkající se obsahu o bezpečnosti očkování v září 2021, tedy po měsících jednání s administrativou. Ještě v červenci téhož roku se tým YouTube pro veřejnou politiku nezavázal úředníkovi Bidenovy administrativy k žádné nové politice a na otázku týkající se tzv. hraničního obsahu odpověděl statistikami o nízkém dosahu, který tento obsah již má.
