Hrozba nových útoků na šifrování a soukromí po celém světě
EU nesmí souhlasit s novou úmluvou OSN o kyberkriminalitě, bije 22 organizací pro ochranu práv na poplach několik dní před závěrečným kolem jednání.
Hrozba nových útoků na šifrování a soukromí po celém světě: s tímto hlavním argumentem vyzvalo 22 organizací občanské společnosti delegáty členských států EU a Evropskou komisi, aby odstranili nedostatky v opakovaně revidovaném návrhu nové dohody OSN o boji proti kyberkriminalitě.
Organizace jako Electronic Frontier Foundation (EFF), Access Now, Digitalcourage, Epicenter Works, European Digital Rights (EDRi) a Privacy International kritizují zejména „příliš širokou oblast působnosti, která uděluje drastické sledovací pravomoci bez důkladných záruk v oblasti lidských práv a ochrany údajů“.
“Navrhovaná Úmluva OSN o počítačové kriminalitě nebezpečně podkopává lidská práva a otevírá prostor pro nekontrolovaný přeshraniční dohled a nadměrné vládní zásahy. Navzdory dva a půl roku trvajícím jednáním návrh smlouvy povoluje rozsáhlé sledovací pravomoci bez důkladných záruk a opomíjí základní zásady ochrany údajů. Hrozí tak, že se mezinárodní úsilí v boji proti kyberkriminalitě změní v nástroj pro porušování lidských práv a nadnárodní represi,” sdělila organizace EFF.
Na zúžení plánované smlouvy a formulaci jasných zásad ochrany soukromí zbývá už jen krátký čas. Výbor OSN se má naposledy sejít koncem července v New Yorku, aby dokončil Úmluvu o kybernetické kriminalitě, kterou iniciovaly Rusko a Čína.
Bez dalších rozsáhlých oprav dává současný návrh „zneužívajícím praktikám vlád“, jako je špehování občanů a cenzura online, „zdání mezinárodní legitimity“, píší signatáři otevřeného dopisu orgánům EU.
Pokud se nepodaří dosáhnout podstatných zlepšení, měla by být dle odborníků iniciativa zamítnuta. Důvodem je skutečnost, že oblast působnosti v současné době zahrnuje také trestné činy související s kybernetickým prostředím a dalším obsahem.
V této souvislosti vedou hackerské paragrafy v Německu opakovaně k bizarním rozhodnutím, například když soudci považují za trestný čin používání prostých textových hesel.
Svoboda projevu je ohrožena
„Článek 18 návrhu postrádá jasnost, pokud jde o odpovědnost online platforem za trestné činy spáchané jejich uživateli,“ vysvětlují občanskoprávní aktivisté. To představuje riziko, že by online platformy mohly být činěny odpovědnými za informace vytvořené třetími stranami, a to i bez skutečného vědomí nezákonnosti obsahu.
Například zákon EU o digitálních službách (DSA) však právě tuto zodpovědnost vyžaduje. Provozovatelé by tak byli motivováni k „příliš rozsáhlému moderování obsahu“, „které je na úkor svobody projevu“. Ani kontroverzní Úmluva Rady Evropy o kyberkriminalitě není pojata tak široce.
V jiných oblastech návrh neobsahuje žádné konkrétní záruky lidských práv, ačkoliv by přinejmenším měl zahrnovat odkaz na zavedené zásady zákonnosti, nezbytnosti, přiměřenosti, nediskriminace a legitimního účelu, tvrdí ochránci práv.
Podle petice by měly být velké části článků 28, 29 a 30 vypuštěny, „neboť obsahují nadměrná opatření pro sledování, která otevírají dveře zásahům do soukromí bez dostatečných záruk“. Zároveň by byla narušena kybernetická bezpečnost a technické ochranné mechanismy, jako je šifrování.
Ustanovení o mezinárodní právní pomoci, která by umožnila mezinárodní přístup k osobním údajům v cloudu bez účinných záruk základních práv, jdou podle odborníků také příliš daleko.
Organizace EFF zveřejnila sérii článků o navrhované dohodě, v nichž se zaměřuje na hrozbu zadržování údajů a kriminalizaci výzkumných pracovníků v oblasti IT bezpečnosti. Přední vědci z této oblasti proti plánu v únoru protestovali. EU údajně slíbila, že při jednáních bude zohledňovat lidská práva.