Farmaceuticko-průmyslový komplex a česká lobby v pandemii
Interní dokumenty ukazují, jak ministerstvo zdravotnictví pod vlivem aktérů ve střetu zájmů řídilo pandemii v rozporu se zákony.
Investigativní novinářka Markéta Dobiášová v podcastu Oč tu běží zdokumentovala na základě interních dokumentů, nahrávek a svědectví úředníků, jak ministerstvo v letech 2020–2022 obcházelo na doporučení osob ve střetu zájmů zákony i rozhodnutí Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Čím více opatření, tím více testování
Právník hygienické sekce ministerstva zdravotnictví Tomáš Suchomel už v únoru 2021 při tvorbě pandemického zákona upozorňoval vedení ministerstva i hlavní hygieničku Jarmilu Rážovou, že plošné zákazy maloobchodu, koupališť a dalších provozů nemají dostatečné epidemiologické zdůvodnění a u soudu pravděpodobně neobstojí. Nejvyšší správní soud pak skutečně opatření postupně od jara 2021 rušil. Ministerstvo však přesto opatření, která požadovala testování, vydávalo dál.
Úředníci ministerstva již dříve Dobiášové sdělili, že „dělají jen bílé koně“, tedy podepisují opatření, za jejichž zákonnost nesou odpovědnost oni, nikoli poradci, kteří je navrhli. Jan Knytl z legislativního odboru ministerstva a Jan Kněžínek, náměstek ministryně spravedlnosti, na záznamu ze zasedání legislativní rady vlády z léta 2021 konstatovali, že opatření jsou generována na politickou objednávku bez odborných podkladů a u soudu mohou být neobhajitelná.
Nahrávka z jednání zástupců ministerstev zdravotnictví, školství a kultury o zavedení plošných opatření zachytila náměstka ministerstva Martina Havrdu, jak varuje, že bez souhlasu Ireny Kotíkové z think-tanku MeSES to či ono rozhodnutí „neprojde”. Kotíková následně na nahrávce telefonátu s Dobiášovou odmítla odpovědět, zda dokáže MeSES garantovat, že jeho členové nejsou ve střetu zájmů. Epidemiolog Rastislav Maďar přitom v té době byl členem skupiny, i členem dozorčí rady společnosti Avenier, jednoho z největších distributorů testů.
Která další firma v té době z opatření profitovala, dokládá e-mail zaslaný 30. prosince 2021 přímo na sekretariát ministra, sekretariát premiéra a hlavní hygieničku: Václav Navrátil z firmy Diana Biotechnologies v něm informuje, že jeho společnost „je aktuálně dominantním dodavatelem PCR testů v ČR” a pokrývá „kolem 40 % všech českých PCR testů”. Firma Diana Biotechnologies patří byznysové skupině BPD (Bobela, Pudil, Dobrovský).
Ministr přehlasoval regulátora
Dne 13. ledna 2022 vydal Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) stanovisko k otázce, zda lze doporučit boosterovou dávku vakcíny Comirnaty dětem ve věku 12–15 let. Odpověď byla jednoznačná: „Nejsou průkazná data účinnosti proti onemocnění COVID-19 k dispozici” a podání boosteru této věkové skupině nelze doporučit v souladu s medicínou založenou na důkazech. Ředitelka SÚKL Irena Storová to Dobiášové potvrdila také osobně na nahrávce, která v podcastu zaznívá.
O osm dní později, 21. ledna 2022, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek přesto podepsal povolení. Interní dokument ministerstva, který Dobiášová získala, dokládá, že zaměstnanci Matyáš Fošum a Jana Urbanová z odboru ochrany veřejného zdraví dostali příkaz rozhodnutí připravit – s odkazem na pokyn ministra, vyplývající z jednání ze dne 18. ledna 2022. Fošum to v nahrávce potvrdil a dodal, že jako státní zaměstnanci měli možnost jedině příkaz splnit, i kdyby měli současně sepsat interní záznam o nesouhlasu, což učinili.
Na schůzce 18. ledna 2022 ministr Válek ředitelce SÚKLu Storové dle její výpovědi na nahrávce sdělil, že jde o „politické rozhodnutí”. Zákonný mandát SÚKL byl nahrazen doporučením České vakcinologické společnosti – soukromoprávního spolku vedeného Válkovým poradcem Romanem Chlíbkem. Ten své stanovisko vydal 12. ledna, tedy den před negativním vyjádřením SÚKL, a dospěl k opačnému závěru. Ministerstvo jej přijalo za základ rozhodnutí.
Chlíbek stál současně i u zrodu celé české vakcinační politiky v době pandemie. Vakcinační strategie České republiky, jak dokládá dokument ministerstva z roku 2020, byla „odborně navržena Českou vakcinologickou společností ČLS JEP”, schválena Národní imunizační komisí 30. července 2020 a vědeckou radou ministerstva 8. září 2020.
Chlíbek rovněž zastupoval Českou republiku v Řídícím výboru Evropské komise, který koordinoval společné nákupy vakcín za všechny členské státy. Sám to v rozhovoru s Dobiášovou potvrdil, když popisoval, jak v tomto výboru posuzoval odbornost jednotlivých vakcín – skladovací podmínky, vhodnost pro primární péči, dávkovací schéma.
Dopis o hlášeních úmrtí
V létě 2022 se situace opakovala se čtvrtou očkovací dávkou. Stanovisko SÚKL ze 13. července 2022 konstatovalo, že v EU žádná dosud registrovaná vakcína nemá v rozhodnutí o registraci uvedenu možnost podání druhých posilovacích dávek. V USA jsou čtvrté dávky povoleny pouze pro imunokompromitované pacienty a osoby nad 50 let. SÚKL proto doporučil čtvrtou dávku jen pro rizikové skupiny – osoby nad 60 let nebo chronicky nemocné, vždy s individuálním posouzením lékaře. Ministerstvo toto omezení ignorovalo.
Ze zápisu Centrálního řídícího týmu (CŘT) z 12. srpna 2022 vyplývá, jak bylo rozhodnuto ještě předtím, než mohl SÚKL říci cokoli nového: CŘT téhož dne odsouhlasil spuštění kampaně. Plán byl zahájit očkování čtvrtou dávkou 15. srpna 2022 a zvát občany formou SMS od 15. září 2022, přičemž náklady na SMS kampaň byly 3 miliony korun.
Dne 20. září 2022, v době, kdy kampaň naplno startovala, zaslal SÚKL ministerstvu zdravotnictví dopis. Ředitelka Storová v něm konstatovala, že v roce 2021 SÚKL přijal celkem 149 hlášení, která uváděla úmrtí očkované osoby po aplikaci vakcíny proti covid-19. Z toho v 18 případech šlo o neočekávaná úmrtí – 15 z nich nastalo doma, jedno během převozu do nemocnice a dvě po převozu. Ve všech těchto případech nebyla provedena pitva, přestože zákon o zdravotních službách (§ 88 odst. 3) její provedení u náhlých a neočekávaných úmrtí s neobjasněnou příčinou přímo ukládá. SÚKL upozornil, že bez pitev jsou hlášení „nehodnotitelná a nepoužitelná pro vyhledávání nových rizik” a požádal ministerstvo o spolupráci. Ministerstvo ve svém rozhodování tento dopis SÚKLu nijak nezohlednilo.
Kampaň „Očkujme se pro život beze strachu”, na níž pracovaly agentury Remark, McCann a Ericsson Prague a jejíž část hradila Evropská unie, tak probíhala souběžně s tím, že regulátor upozorňoval na nevyšetřená hlášená úmrtí a na absenci jakékoli registrace vakcíny pro takto plošné použití.
Miliardové závazky a utajení
Podcast Oč tu běží analyzuje také rozsah zakázek pro farmaceutické firmy skrze Evropskou komisi, proti kterému se členské státy v interní komunikaci vymezovaly a varovaly, že nadměrné nákupy vakcín zruinují státní rozpočty.
Deník The New York Times již 28. dubna 2021 upozornil na to, že miliardové obchody s vakcínami jsou dojednávány netransparentně prostřednictvím SMS mezi Ursulou von der Leyen a generálním ředitelem Pfizeru Albertem Bourlou, což vyústilo v kauzu Pfizergate. Dne 1. srpna 2025 informovala agentura Associated Press s odvoláním na New York Times, že textové zprávy vyměňované mezi předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen a generálním ředitelem Pfizeru Albertem Bourlou během pandemie byly pravděpodobně zničeny.
Česká republika zaplatila za vakcíny Pfizer dle dokumentace Dobiášové v roce 2021 celkem 5,19 miliardy korun a v roce 2022 dalších 6,46 miliardy korun. Interní materiál ministerstva dokládá, že do dubna 2023 bylo zlikvidováno 7 256 725 dávek vakcíny Comirnaty v hodnotě 3,6 miliardy korun – výhradně kvůli uplynutí doby použitelnosti. Přibližně dalších 1,36 milionu dávek v hodnotě přes 676 milionů korun bylo darováno do zahraničí.
Původní závazek České republiky vůči výrobcům Pfizer a BioNTech vyplývající ze smlouvy uzavřené Evropskou komisí jménem členských států činil 10 806 769 dávek vakcíny v hodnotě 5 367 181 824 korun. Vyplývá to z interního podkladu pro poradu vedení ministerstva z února 2023, který Dobiášová získala. Jde o dokument předložený náměstkem Josefem Pavlovičem a zpracovaný ředitelkou mezinárodního odboru Kateřinou Baťhovou. Dokument navrhoval redukci odběru na 4,4 milionu dávek za 2,19 miliardy korun v letech 2023–2026 – s tím, že za každou neodebranou dávku zaplatí ČR ihned 50 % ceny, tedy jednorázově 1,59 miliardy korun.
Tento dokument rovněž sděluje, že „ČR nesmí jakýmkoliv způsobem veřejně zmiňovat dojednávané změny, dokud nebude vše formalizováno. V tento okamžik není možné medializovat ani to, že došlo k dohodě, bez jakéhokoliv upřesnění.” Závazek mlčenlivosti byl plánován i jako součást samotného smluvního dodatku.
Neochota úředníků sdělovat fakta
Když Dobiášová požádala o zápisy CŘT podle zákona o svobodném přístupu k informacím, uniklá interní e-mailová komunikace ukázala reakci ministerstva. Náměstek Milan Bláha napsal kolegům, že zápisy „byly tajné” a vyzval, aby kolegové zjistili, zda existuje možnost zápisy neposkytnout. Přidal: „Materiál k diskreditaci ministerstva zdravotnictví to bude famózní.” Úřednice Eliška Urbancová se ptala, zda je jejich poskytnutí „žádoucí s ohledem na strategická a interní rozhodnutí”. Zápisy vládou zřízeného orgánu přitom nebylo zákonné utajovat.
Rovněž Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a klíčová postava nákupů vakcín na počátku pandemie, v telefonu s Dobiášovou přiznal, že v době rozhodování o nákupech vakcín od Pfizeru „dorazily informace o pochybnostech ohledně bezpečnosti” vakcíny. Jejich zdroj a obsah však odmítl sdělit.
Vliv armády a příkaz mlčet
Ze zápisu Centrálního řídícího týmu z 30. prosince 2021 vyplývá, že ministr Válek pověřil řízením pandemie plukovníka Petra Šnajdárka z ministerstva obrany a generála Václava Vlčka. Zvuková nahrávka z porady CŘT, kterou Dobiášová získala, zachycuje Válka, jak Šnajdárkovi deleguje autoritu slovy: „Co řekne pak plukovník, je jako bych to řekl já.”
Válek zároveň zakázal úředníkům komunikovat přímo s médii. Z nahrávky vyplývá, že ministr dal tehdy podřízeným podmínku: kdo s touto politikou ministerstva nesouhlasí, měl by podat výpověď.
Síť pro moderování veřejné debaty
Propagační kampaň „Tečka za koronavirem” z jara 2021 nebyla navzdory vlastnímu tvrzení vzdělávací akcí, ale typickým produktovým marketingem. Klíčovou roli v ní hrála firma Semantic Visions Františka Vrábela, která dodávala ministerstvu zdravotnictví, České televizi i Českému rozhlasu analýzy „dezinformací” a mediální strategii. Smlouvy u veřejnoprávních médií podepisoval Vít Kolář, tehdejší ředitel korporátních vztahů ČT. Jedna z nahrávek také zachytila jednání Adama Vojtěcha a Daniela Kepla, poradce premiéra Babiše, o pořadu ČT, jehož cílem bylo zesměšnit obavy z vedlejších účinků vakcín – přičemž podklady pro pořad dodávala právě Semantic Visions.
Semantic Visions měla vazby na politiky. Za firmou stál Jan Barta z Pale Fire Capital, zakladatel bulvárního webu Extra.cz a sponzor politických stran a kandidátů – konkrétně přispěla Bartova Pale Fire Capital například šesti miliony korun na prezidentskou kampaň Petra Pavla.
Iniciativa analytika Josefa Šlerky, napojeného na Nadační fond nezávislé žurnalistiky a skupinu MeSES, vedla později k sestavování seznamů „antivaxerských” webů, odborníků a novinářů. Spolek Nelež aktivisty Boba Kartouse a Františka Vrabela se Semantic Vision současně pracoval na tom, aby média publikující odlišné pohledy na problematiku přicházela o reklamní partnery. Josef Šlerka výsledky své studie publikoval na portálu Investigace.cz, který spolupracuje s mezinárodní sítí OCCRP.
V prosinci 2024 francouzský investigativní web Mediapart a americký investigativní web Drop Site News publikovaly články o OCCRP, které odhalily, že OCCRP mezi lety 2014-2023 obdržela 52 % všech financí od americké vlády, především z USAID. Od založení v roce 2008 pak obdržela OCCRP od vlády USA nejméně 47 milionů dolarů. Po zrušení USAID prezidentem Trumpem převzala financování OCCRP Evropská komise. Evropská komise rovněž během pandemie vydala posílený Kodex postupů proti dezinformacím, v důsledku čehož byly v Česku i celosvětově cenzurovány i fakticky správné a pravdivé informace.
