Evropská komise představila Mezinárodní digitální strategii
Evropská komise představila Mezinárodní digitální strategii, která má rozšířit evropské digitální standardy za hranice EU.
Evropská komise společně s Vysokou představitelkou pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kajou Kallas představila 5. června 2025 Společné sdělení o Mezinárodní digitální strategii pro EU. Jde o strategický dokument, který představuje plán pro rozšíření evropských pravidel pro internet a digitální technologie na globální úroveň.
Strategie se opírá o podporu Globálního digitálního paktu OSN, který EU prezentuje jako "první komplexní rámec pro regulaci internetu a digitálních technologií".
Kallas, bývalá estonská premiérka, nastoupila do funkce v prosinci 2024 a je zároveň místopředsedkyní Evropské komise. Mezinárodní digitální strategie spadá do jejího portfolia proto, že jde o technologické standardy a digitální pravidla, prostřednictvím kterých chce EU rozšířit svůj vliv ve světě.
Co EU už doma zavedla
Evropská unie od února 2024 provozuje nejpřísnější internetovou regulaci na světě prostřednictvím Zákona o digitálních službách (DSA). Toto nařízení reguluje velké platformy, jako je Facebook, TikTok, X nebo YouTube, a vyžaduje od nich moderování obsahu podle evropských standardů pod hrozbou pokuty až šest procent celosvětového obratu za nedodržení. Implementace však nepokračuje dle plánu, EU proto v současnosti žaluje pět členských států včetně České republiky za nedodržování DSA.
Druhým pilířem evropské digitální regulace jsou evropské peněženky digitální identity podle nařízení eIDAS 2.0, které vstoupilo v platnost v květnu 2024. Všechny členské státy musí do září 2026 poskytnout občanům Evropskou peněženku digitální identity, která nahradí národní systémy jako české eDoklady jednotným evropským standardem. Cílem je, aby do roku 2030 používalo peněženku 80% občanů EU.
Tři pilíře globální expanze
Nová mezinárodní strategie z 5. června 2025 stanovuje tři hlavní cíle. Prvním je posílení technologické konkurenceschopnosti EU prostřednictvím obchodní spolupráce s partnerskými zeměmi. Druhým cílem je zajištění vysoké úrovně bezpečnosti pro EU a její partnery. Třetím pilířem je prosazování evropských pravidel pro internet a digitální technologie ve světě.
EU nabízí zemím mimo unii takzvanou "Tech Business Offer" - integrovaný balíček kombinující veřejné a soukromé investice s politickými řešeními. Balíček zahrnuje digitální veřejné infrastruktury, systémy digitální identity kompatibilní s evropskými peněženkami, 5G a 6G sítě, kvantové technologie, kybernetickou bezpečnost a regulaci online platforem podle vzoru DSA.
Cílové země a regiony
Strategie konkrétně zmiňuje spolupráci s východoevropskými zeměmi jako Ukrajina, Moldavsko a balkánské země. V Latinské Americe se EU zaměřuje na Brazílii a Uruguay, v Africe a Asii na Egypt a Indii. Zvláštní pozornost věnuje kandidátským zemím EU, zejména Srbsku a Turecku. V textu dokumentu jsou tyto spolupráce definovány pouze jako nabídky a nikoli jako již uzavřené dohody.
EU plánuje investovat prostřednictvím Global Gateway iniciativy do digitální infrastruktury v partnerských zemích. Implementace bude probíhat prostřednictvím prohlubování stávajících digitálních partnerství a digitálních dialogů s cílem vytvoření sítě digitálních partnerství propojující spolupracující země a následného řízení celé iniciativy prostřednictvím "Tech Team Europe" - společného týmu EU a členských států.
Dopady pro občany EU
Pro uživatele internetu strategie znamená možné rozšíření evropských standardů moderování obsahu i na platformy mimo EU. Posílí se boj proti "dezinformacím" a "zahraničnímu vlivu" podle evropských definic, včetně požadavků na ověřování věku, které jsou argumentovány "ochranou dětí online".
Evropské digitální peněženky bude možné používat i v partnerských zemích mimo EU. Vznikne tak systém vzájemného uznávání digitálních identit napříč spolupracujícími zeměmi.
Z ekonomického hlediska může strategie otevřít nové trhy pro evropské technologické firmy, posílit závislost třetích zemí na evropských standardech a vytvořit konkurenci americkým a čínským technologickým gigantům.
Kritika od obhájců digitálních práv
Obhájci soukromí varují před riziky nové strategie. U digitálních identit upozorňují na absenci záruk proti sledování aktivit občanů vládami a možnost vytvoření globálního systému dohledu pod záminkou "pohodlí". V oblasti regulace obsahu kritizují možné rozšíření evropské definice "dezinformací" na globální úroveň a potenciální zneužití argumentu "ochrany dětí" pro širší cenzuru.
Další kritiku směřují na riziko vytvoření "digitálního kolonializmu" prostřednictvím technologických standardů, kde by se třetí země staly závislé na evropských digitálních řešeních.