Evropská komise navrhla nepřetržitou kontrolu platforem
V roce 2026 a 2027 čekají Evropu parlamentní, zemské nebo prezidentské volby v čtrnácti zemích a Evropská komise hledá způsoby, jak dostat pod kontrolu algoritmy sociálních sítí.
Nová kampaň „Protect what matters“ překvapivě spojuje pod stejný reklamní slogan vojenskou ochranu s kontrolou informačního prostoru. Kampaň komunikuje ochranu před zahraničními hrozbami, přestože postihovat bude pravděpodobně (i) domácí aktéry a běžný legální obsah.
Vzpomeňme si, že Rumunsko v roce 2024 zažilo po zrušení voleb enormní a nevhodně zacílenou cenzuru, o které psalo i prounijní Politico. Česká republika pak v roce 2025 zažila pokus již předem zpochybnit výsledek voleb pod záminkou ruského vlivu, pro který neexistoval jediný důkaz.
Francouzský prezident Macron v únoru prohlásil, že svoboda projevu bez transparentnosti algoritmů je „pure bullshit“. V březnu pak poslal výzvu Ursule von der Leyen a všem členským státům, v níž žádá „skutečnou komplementární údernou sílu schopnou rychlé akce“, kterou má zajistit Evropský štít demokracie.
Co je to Evropský štít demokracie
Evropský štít demokracie je balík opatření pro kontrolu informačního prostoru před volbami, který na podzim loňského roku představila Evropská komise. Projekt je financovaný z unijního rozpočtu a spojuje unijní legislativy DSA a EMFA s nástrojem Rapid Response Systém (omezení virality a rychlé blokování obsahu).
Kombinací zákonné regulace a technologií chce Komise na základě „krizových protokolů“ dle DSA omezovat viralitu, stínově banovat „problematický obsah“ a vedle toho algoritmicky boostovat preferované názory, hlasy a média na platformách Facebook, X, TikTok a dalších. To vše v období před volbami, během nich, ale také během jakýchkoli krizí.
Vzhledem k tomu, že se má jednat o společný postup všech členských států, a vzhledem k tomu, že v EU budou jedny volby za druhými, dá se předpokládat, že platformy typu Facebook, TikTok, X nebo YouTube budou v letech 2026–2027 prakticky permanentně pod některou vrstvou volebních opatření Evropského štítu demokracie.
Už šest měsíců před volbami musí tyto velké platformy podle DSA provést posouzení systémových rizik pro volební procesy a zavést opatření: úpravy algoritmů, posílení moderace a zpřístupnění repositářů politické reklamy a dat pro výzkumníky. Přibližně měsíc před volbami může členský stát požádat Komisi o aktivaci Rapid Response Systému, který dá fact-checkerům a neziskovkám přímý komunikační kanál k prioritnímu nahlašování podezřelého obsahu platformám. Pokud dojde k podezření na „rozsáhlou přeshraniční informační operaci“, může Komise navíc spustit krizový protokol DSA a nařídit platformám okamžitá opatření. Celý systém tak vrství detekci, prevenci a reakci do souběžných drah, které se kolem voleb postupně zesilují, a při 17 volebních obdobích v EU během let 2026–2027 se tato opatření prakticky nepřetržitě překrývají.
Klíčovým pilířem Evropského štítu demokracie je Evropské středisko pro odolnost demokracie, do jehož práce se má zapojit i Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) – unijní diplomatická a bezpečnostní agentura. Středisko má koordinovat sdílení poznatků mezi členskými státy a podporovat jejich operativní spolupráci s cílem monitorovat, odhalovat a předvídat manipulaci s informacemi. Dle analýzy Jacques Delors Centre bude celé středisko řízeno Komisí, a to přesto, že Evropský parlament požadoval jeho nezávislost.
Co může přinést spojení s vojenskou obranou
Clingendael Institute v roce 2022 zdokumentoval, že EEAS již v roce 2021 provedla cvičení se scénáři zahrnujícími nejen reakci na činnost neidentifikovaných ozbrojených aktérů, příliv uprchlíků nebo kyberútoky, ale také reakci na dezinformační kampaně. Tato cvičení se konala v kontextu debaty o tom, zda by hybridní hrozby mohly být důvodem k aktivaci článku 42(7) Smlouvy o EU, který zavazuje členské státy k vzájemné pomoci.
Pointa této diskuse je v tom, že koncept vzájemné obranné pomoci pochází z konce 40. a počátku 50. let, tedy daleko před vznikem internetu, jak ho dnes známe. A zatímco v rámci NATO proběhly rozsáhlé diskuse o aplikovatelnosti článku 5 na kyberútoky a hybridní formy agrese, v EU se podobné diskuse o aplikovatelnosti článku 42(7) začaly vést teprve nedávno.
Pokud by „dezinformační kampaň“ byla například unijní agenturou EEAS či členským státem označena za součást širšího hybridního útoku, pak by takové rámování teoreticky umožňovalo eskalaci až na úroveň vzájemné pomoci členských států podle článku 42(7), který na dezinformace může v určitém kontextu pohlížet jako na součást hybridní války.
Podle zprávy institutu Clingendael členské státy samy označují hybridní hrozby za „nejrelevantnější“ scénář pro článek 42(7). Pokud by došlo současně například ke kyberútokům na infrastrukturu, pak by mohl daný stát prohlásit k tomu přidruženou „koordinovanou dezinformační kampaň“ před volbami za „agresi na svém území“ a ostatní státy by měly povinnost pomoci „všemi prostředky, které mají k dispozici“.
Hypotetický eskalační scénář
Pokud by členský stát aktivoval článek 42(7), Evropská komise by mohla aktivovat krizový protokol podle článku 48 DSA nikoli jen pro jedny volby, ale plošně jako celoevropské nouzové opatření. Platformám by bylo možné nařídit okamžitou akci: blokování účtů, omezení algoritmického šíření, povinné označování obsahu. Rapid Response Systém by mohl být aktivován ve stejnou chvíli ve všech členských státech.
A sankce, které je tento systém schopen vygenerovat, by se nevztahovaly pouze na platformy, ale i na mediální domy (zákaz vysílání a distribuce v celé EU, blokování domén), novináře (zmrazení aktiv, zákaz cestování, trestní stíhání v členských státech), firmy (zmrazení aktiv, zákaz transakcí s EU subjekty, odpojení od platebních systémů) a politické strany (zmrazení aktiv, sankcionování funkcionářů, odpojení od veřejných prostředků, trestní stíhání na národní úrovni, rozpuštění strany).
Celý tento systém ale argumentačně stojí na předpokladu, že Evropská komise, národní vlády a všechna kolečka výše popsané mašinerie umějí a chtějí rozlišit zahraniční informační manipulace od běžných domácích politických soutěží, že neakceptují nedostatečné důkazy nebo že falešné důkazy samy přímo nevyrábějí.
Systém neustálé kontroly
Diagram níže také ukazuje, že vlivem Evropského štítu demokracie a zpřísnění vymáhání pravidel dle DSA a EMFA, o které v dopise Ursule von der Leyen požádal francouzský prezident, budou platformy v letech 2026–2027 prakticky permanentně pod některou vrstvou volebních opatření. Šestiměsíční okna opatření dle DSA (fialová) se při 17 po sobě jdoucích volebních obdobích neustále překrývají.
Obr. 1: Ganttův diagram překryvů regulačních oken opatření dle DSA (fialová) a systému RRS (červená) pro 17 volebních období v čase květen 2026 – prosinec 2027.