EMFA vytváří právní rámec pro represe a sledování novinářů, varují experti
Evropský zákon o svobodě médií ohrožuje svobodu tisku, legalizuje sledování novinářů špionážním softwarem, zatýkání a domovní prohlídky, tvrdí ochránci práv.
Evropský zákon o svobodě médií (EMFA) byl formálně přijat Radou EU 26. března 2024 a oficiálně vstoupil v platnost minulý týden, 8. srpna 2025, přičemž většina jeho ustanovení se začne plně uplatňovat od tohoto data.
Členské státy nyní musí implementovat do svých národních legislativ požadavky zákona. Pro potřeby této legislativy byla zřízena i nová Evropská rada pro mediální služby, která nahradila dosavadní skupinu ERGA (Evropskou skupinu regulátorů pro audiovizuální mediální služby) a má koordinovat aplikaci zákona napříč EU.
Reakce Komise na politizaci médií
EMFA byl poprvé představen Evropskou komisí 16. září 2022 jako reakce na údajné rostoucí obavy z politizace médií a nedostatečnou transparentnost vlastnictví médií v EU.
Návrh Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyen prosadila jako součást agendy "Obrany demokracie". Parlamentní hlasování proběhlo 13. března 2024, kdy byl návrh schválen 464 hlasy pro, 92 proti a 65 se zdrželo hlasování.
Zákon měl údajně chránit novináře před politickým tlakem, zajistit transparentnost vlastnictví médií a bránit zneužívání státní reklamy k ovlivňování mediálního obsahu. Největší podporu získal od Polska a Maďarska. Překvapivě ostrou kritiku vznesly naopak Německo, Francie, Belgie a Dánsko, které kritizovaly porušování principu subsidiarity a nadměrný zásah EU do národních kompetencí.
EMFA legalizuje pronásledování novinářů
Odborná kritika se zaměřuje na článek 4 zákona, který sice zakazuje sledování novinářů, ale současně povoluje výjimky při "převažujícím důvodu veřejného zájmu" a umožňuje použití špionážního softwaru při vyšetřování trestných činů s trestem 3+ let.
Nejostřejší kritiku zákona formulovala organizace European Digital Rights (EDRi), která varuje před "legalizací použití špionážního softwaru v EU" a upozorňuje, že "rozšiřující interpretace 'převažujícího důvodu veřejného zájmu' představuje významnou hrozbu pro práva novinářů a vystavuje je potenciálnímu zadržení, domovním prohlídkám a odposlechům bez explicitního obvinění ze závažných trestných činů."
"EMFA představuje, i když neúmyslně, první pokus EU o regulaci použití špionážního softwaru," píše EDRi ve své analýze. "Dohoda tak riskuje legitimizaci státní represe proti investigativním novinářům."
Joan Barata, mezinárodní expert na svobodu slova z London School of Economics a právník organizace Justitia, také kritizuje neurčitost klíčových pojmů v legislativě.
Analýza European Partnership for Democracy upozorňuje, že během vyjednávání Rada EU navíc "rozšířila seznam zločinů, pro které lze nasadit dohled", a přidala výjimku z ochrany novinářů před špionážním softwarem.
"79 organizací argumentovalo proti tomuto kroku s tím, že tyto změny legalizují použití špionážního softwaru proti novinářům místo jejich ochrany," uvádí analýza.
Hrozba pro malá média a nezávislé novináře
Další významnou kritiku sklidil článek 17 zákona, který vytváří privilegované postavení tradičních médií na velkých online platformách.
Akademická analýza publikovaná v odborném časopise varuje, že "EMFA vyloučí některé z nejzranitelnějších aktérů v mediálním ekosystému, včetně nezávislých novinářů a dalších mediálních aktérů, kteří působí jako veřejní hlídací psi."
Právní experti zvláště varují před dopadem na nezávislé novináře a blogery. Zákon se zaměřuje především na "media service providers" (poskytovatele mediálních služeb), což může vyloučit freelance novináře a nezávislé investigativní novináře publikující na platformách jako Substack.
"Je obtížné očekávat, kdy a jak bude novinář nebo blogger spadat pod ochranu EMFA," upozorňuje analýza Centre for Media Pluralism and Freedom.
Podkopání Digital Services Act
EDRi také kritizuje, že EMFA podkopává ustanovení Digital Services Act (DSA):
"Článek 17 zavádí výjimky pro obsah vytvořený subjekty, které tvrdí, že jsou nezávislými a regulovanými poskytovateli médií."
Tento přístup podle kritiků "vytváří nerovnost svobody slova" a nutí platformy volit mezi rizikem ponechání škodlivého obsahu online nebo investováním času do zdlouhavé komunikace s médii.
Možná kombinace s OSN úmluvou proti kyberkriminalitě
Rizika EMFA se kombinují s mezinárodním dokumentem OSN úmluva proti kyberkriminalitě, který podle kritiků rovněž legalizuje špionážní software a vytváří "rámec pro legitimizaci sledování napříč hranicemi". Human Rights Watch varuje, že úmluva "přidává mocné nové schopnosti do rostoucího arzenálu represivních vlád" a umožňuje sledování při jakémkoli "závažném zločinu" s trestem čtyři a více let.
Kombinace obou dokumentů vytváří nebezpečný precedens - zatímco EMFA umožňuje sledování novinářů "ve veřejném zájmu" na evropské úrovni, OSN úmluva poskytuje globální rámec pro globální spolupráci při sledování. Electronic Frontier Foundation upozorňuje, že úmluva "vypadá méně jako smlouva proti kyberkriminalitě a více jako rozsáhlý globální sledovací pakt," který může být zneužit k "pronásledování aktivistů, novinářů a marginalizovaných skupin."
Společně tyto dva dokumenty vytváří právní infrastrukturu, která může legitimizovat systematické sledování novinářů jak v rámci EU, tak v globálním měřítku.
