"Dezinformační panika je u konce," píše deník Politico
Před osmi lety vyvolaly volba Trumpa a brexit obavy, že sociální sítě zkreslují realitu. Nyní se tento narativ hroutí.
Trumpovo první vítězství v amerických prezidentských volbách v roce 2016 a překvapivé hlasování Velké Británie o vystoupení z Evropské unie přiměly debatéry z řad elit na obou stranách Atlantiku hledat vysvětlení. Volba padla na sociální média, píše Laurie Clarkeová v deníku Politico.
„Všichni říkali, že za to mohou technologie,“ sdělil Reece Peck, docent žurnalistiky a politické komunikace na City University of New York. „Na vině jsou prý algoritmy.“
V případě brexitu se argumentovalo tím, že voličům vymyla mozky podivná firma Cambridge Analytica, u Trumpa to pak údajně byli ruští trollové.
“Následovalo téměř deset let znepokojování nad dezinformacemi, kdy se zákonodárci trápili nad tím, které myšlenky by měly platformy sociálních médií šířit, a lomili rukama nad tím, jak toto vše nenávratně rozkládá základy společnosti,” píše Clarkeová.
V boji proti dezinformacím pak prý vznikl průmysl nevládních organizací, kterému se někdy přezdívá „Big Disinfo“. Trumpovo nové vítězství však narativ nebezpečných dezinformací ukončí, domnívá se Clarkeová.
Krize v oboru dezinformací
V současné době dochází ke „krizi v oboru dezinformačních studií“, oznámil říjnový článek v časopise Harvard University's Misinformation Review.
Autoři píší, že „již téměř deset let“ jsou dezinformace hlavním předmětem zájmu politických elit, neziskových organizací a médií. Navzdory tomu „se někdy může zdát, že se obor nepřiblížil k zodpovězení základních otázek o reálných dopadech dezinformací, jako je vliv na volby nebo na extremismus a radikalizaci“.
Spolu s tím, jak roste skepse vůči vakcínám, a nadále prudce klesá důvěra v média, začínají výzkumníci dezinformací zpochybňovat užitečnost svého oboru.
„Ačkoli jsou zavádějící informace rozšířené a škodlivé, nemůže existovat - přesněji řečeno, neměla by existovat - věda o zavádějícím obsahu,“ napsal na svém Substacku Dan Williams, docent filozofie na univerzitě v Sussexu.
Pokoušet se měřit vystavení lidí klamavému obsahu nebo jejich „náchylnost“ k němu je chybné, sdělil. „A je krajně zavádějící delegovat určování, která pravdivá tvrzení jsou zavádějící, na třídu odborníků na dezinformace.“
„Výzkumníci dezinformací nepřekročili stranický původ dezinformačního diskurzu a nevyvinuli nestranný a spolehlivý postup pro oddělení dezinformací od pravdivých informací,“ napsal v roce 2023 Joseph Uscinski, profesor politologie na Miami University.
V srpnu loňského roku poslal Mark Zuckerberg republikánským kongresmenům dopis, v němž vyjádřil lítost nad tím, že Meta vyhověla tlaku Bidenovy administrativy na cenzuru obsahu souvisejícího s Covidem-19.
Odpor Elona Muska k moderaci obsahu na X dle Politica také urychlil změnu průmyslových standardů a přispěl k tomu, že ostatní platformy omezily kontrolu obsahu. Zastánci důrazného moderování obsahu tyto změny kritizovali.
Clarkeová připomíná, že hlídání politických projevů bylo vždy kontroverzní.
“Když byl profil Donalda Trumpa poprvé odstraněn z Facebooku, mnoho světových lídrů tento krok odsoudilo jako cenzuru. A někteří vědci poukazovali na to, že kořeny Big Disinfo, ukuté v partyzánské vzpouře proti Trumpovi, vedly k do očí bijícím jednostranným omezením svobody projevu.”