David Bell: Pandemická smlouva WHO posvěcuje podfuk s pandemickou připraveností
Měli bychom se soustředit na strategie, které zlepšují celkové zdraví a odolnost, a ne na finanční zdraví pandemického průmyslového komplexu.
Překlad původního článku na DailySceptic
Jedním ze způsobů, jak zjistit, zda má smysl akceptovat nějaký návrh, je podívat se na důkazy, které jsou k jeho podpoře předloženy. Jsou-li důkazy smysluplné a vypadají věrohodně, pak je možná program, ke kterému se máte připojit, hodný zvážení. Pokud je však celý plán založen na klamných tvrzeních, která by dokázalo vyvrátit i dítě, a jeho hlavní zastánci sami nevěří své vlastní rétorice, pak by do toho s nimi šel jen blázen. Je to jednoduché – nekoupíte ojeté auto na základě tvrzení prodejce, že neexistuje jiný způsob, jak se dostat z kuchyně do koupelny.
Delegáti nadcházejícího Světového zdravotnického shromáždění v Ženevě stojí před podobnou volbou. V tomto případě je prodejcem auta Světová zdravotnická organizace (WHO), organizace, která se stále těší značnému globálnímu respektu díky odkazu rozumné a solidní práce před několika desítkami let. Těží také z přetrvávající iluze, že velké mezinárodní organizace by záměrně nelhaly (což ovšem dělají stále častěji, jak je uvedeno níže). Delegáti budou hlasovat o nedávno dokončeném textu pandemické dohody, která je součástí široké snahy vytěžit velké zisky a platy z přirozeného lidského strachu z vzácných příčin smrti. Strach a zmatek odvádějí lidskou mysl od racionálního chování.
Má WHO ráda dobré příběhy?
Pandemická dohoda a mezinárodní pandemická agenda, kterou má podporovat, jsou založeny na řadě prokazatelně nepravdivých tvrzení, že:
Existují důkazy o rostoucím riziku závažných přirozeně se vyskytujících pandemií v důsledku rychlého (exponenciálního) nárůstu výskytu infekčních onemocnění.
Od investování velkých finančních zdrojů na přípravu, prevenci nebo boj proti těmto onemocněním se očekává obrovská návratnost těchto investic.
Pandemie COVID-19 byla pravděpodobně přírodního původu a slouží jako příklad nevyhnutelných zdravotních a finančních nákladů, které budeme muset znovu nést, pokud okamžitě nezačneme s prevencí.
Pokud by některý z těchto argumentů byl nepravdivý, pak by základ, na kterém WHO a její podporovatelé argumentují pro pandemickou dohodu, byl zásadně chybný. A on není nepravdivý jen jeden. Všechny tyto argumenty lze vyvrátit. Vlivní lidé a organizace však chtějí, aby pandemie byly hlavním tématem veřejného zdraví. WHO to podporuje, protože za to je placena. Soukromý sektor investoval značné prostředky do vakcín a několik zemí s velkým vakcínovým a biotechnologickým průmyslem nyní řídí většinu práce WHO prostřednictvím specifického financování. WHO je povinna plnit to, co jí tyto zájmové skupiny nařídí.
WHO byla kdysi nezávislá a mohla se soustředit na priority v oblasti zdraví – v době, kdy se zaměřovala na hlavní příčiny nemocí a předčasné úmrtnosti a získala si reputaci, na které dodnes staví. V dnešním korporátním veřejném zdravotnictví ale ztratily přístupy založené na populaci na hodnotě a ambice Světového ekonomického fóra mají větší cenu než lidé, kteří umírají před 60. rokem života. Úspěch v obchodu se zdravotnickými komoditami spočívá v rozšiřování trhů, nikoli ve snižování potřeby zásahů. WHO a její reputace jsou užitečnými nástroji k poskytnutí alibi tomuto procesu. Kolonialismus, jako vždy, musí vypadat altruisticky.
Pravda je méně přesvědčivá než fikce
Abychom se tedy vypořádali s výše uvedenými omyly: Úmrtnost na infekční choroby postupně klesala již v minulém století, navzdory menšímu výkyvu způsobenému covidem, který nás vrátil o pouhé desetiletí zpět. Tento výkyv zahrnuje virus, ale také zbytečné uvalení chudoby, nezaměstnanosti, omezení přístupu ke zdravotní péči a další faktory, před nimiž WHO dříve varovala, ale které v poslední době aktivně podporovala. Aby obešla tuto realitu klesající úmrtnosti, WHO používá hypotetickou nemoc (nemoc X), zástupný symbol pro něco, co se od dob španělské chřipky v době před antibiotiky nestalo. Obrovské středověké pandemie, jako byla černá smrt, měly většinou bakteriální původ, stejně jako pravděpodobně většina úmrtí na španělskou chřipku. Díky antibiotikům, kanalizaci a lepší stravě dnes žijeme déle a takové úmrtnosti neočekáváme, ale WHO tuto hrozbu přesto využívá.
WHO se tak snížila k překrucování křehkých důkazů (např. ignorováním technologických vývojů, které mohou vysvětlit rostoucí počet hlášení o vypuknutí epidemie) a názorových článků sponzorovaných panelů, aby podpořila narativ o rychle rostoucím pandemickém riziku. I COVID-19 je stále těžší použít. Pokud, jak se zdá nejpravděpodobnější, byl výsledkem laboratorní manipulace, pak již neposlouží ani jako výjimka. Pandemická agenda WHO je přímo zaměřena na přirozené ohniska, proto je potřeba „nemoc X“.
WHO (a Světová banka) postupují podobně při nafukování finanční návratnosti investic (RoI). Pokud jste obdrželi e-mail propagující 300 až 700násobnou návratnost navrhované investice, někteří z vás se možná podivili, ale ti rozumnější dostali hned podezření, že to bude podfuk. Ale právě to sekretariát skupiny G20 sdělil svým členům v roce 2022 ohledně návratnosti investic do návrhů WHO na připravenost na pandemii. WHO a Světová banka poskytly na stejném zasedání G20 níže uvedený graf na podporu těchto astronomických předpovědí. Jedná se v podstatě o výmysl, fantazii, která má zmást čtenáře, jako jsou politici, kteří jsou příliš zaneprázdněni a důvěřiví, aby se do toho ponořili hlouběji. Vzhledem k tomu, že tyto agentury mají sloužit zemím, a ne je oklamávat, mělo by takovéto opakované chování zpochybnit samotnou jejich existenci.
Obrázek 1 z dokumentu „Analýza architektury připravenosti a reakce na pandemie (PPR), finanční potřeby, mezery a mechanismy“, který pro G20 připravily WHO a Světová banka v březnu 2022. Dolní graf upraven REPPARE, University of Leeds.
Virus jako SARS-CoV-2 (způsobující COVID-19), který napadá převážně nemocné starší osoby s celkovou úmrtností na infekci asi 0,15 %, nebude stát 9 bilionů dolarů (jak je znázorněno v diagramu), pokud panikařící nebo chamtiví lidé nerozhodnou o uzavření světových dodavatelských řetězců, zavedení masové nezaměstnanosti a následném tisku peněz na stimulační balíčky v hodnotě několika bilionů dolarů. Naproti tomu nemoci, které pravidelně zabíjejí více a mnohem mladších lidí, jako je tuberkulóza, malárie a HIV/AIDS, stojí mnohem více než 22 miliard dolarů ročně, které graf uvádí jako falešně nízkou částku v letech bez pandemie. Článek z roku 2021 v časopise Lancet odhaduje ztráty způsobené tuberkulózou v roce 2018 na 580 miliard dolarů ročně. Malárie zabíjí ročně přes 600 000 dětí a HIV/AIDS má podobný počet obětí. Tyto úmrtí současných a budoucích produktivních pracovníků, které zanechávají sirotky, stojí země mnoho peněz. Kdysi byly hlavní prioritou WHO.
Obchodování s mizející reputací
Při pohledu na propagaci tohoto plánu se zdá, že se WHO vzdala jakékoli snahy o smysluplný dialog. Stále ospravedlňuje model dohledu, lockdownu a masového očkování nelogickým tvrzením, že v roce 2021 bylo díky vakcínám proti Covidu zachráněno přes 14 milionů životů (takže to musíme všichni udělat znovu). WHO zaznamenala v prvním (bez vakcín) roce pandemie něco přes tři miliony úmrtí souvisejících s Covidem. Aby bylo 14 milionů „zachráněných“ správných, muselo by v druhém roce nějakým způsobem zemřít dalších 17 milionů lidí, a to navzdory tomu, že většina lidí získala imunitu a mnoho z nejvíce náchylných již podlehlo.
Takové dětinské tvrzení má spíše šokovat a zmást než vzdělávat. Existují lidé, kteří jsou placeni za to, aby modelovali taková čísla a vytvářeli narativy, a další jsou placeni za to, aby je šířili na webových stránkách WHO a jinde. A na takových zprávách závisí průmysl v hodnotě stovek miliard dolarů. Vědecká integrita v této organizaci, která je placena za to, že je mluvčím, nemůže přežít.
Jako alternativu by WHO mohla prosazovat investice do oblastí, které již dlouho podporují dlouhověkost v bohatých zemích – hygienu, lepší stravu a životní podmínky a přístup k základní úrovni dobré lékařské péče. To bylo kdysi prioritou WHO, protože to nejen výrazně snižuje úmrtnost na vzácné pandemické události (většina úmrtí na Covid byla u lidí, kteří již byli velmi nemocní), ale také snižuje úmrtnost na velké endemické zabijáky, jako je malárie, tuberkulóza, běžné dětské infekce a mnoho chronických nepřenosných nemocí. To je jednoznačně hlavním důvodem, proč úmrtnost na závažné dětské infekční nemoci, jako jsou spalničky a černý kašel, prudce poklesla dlouho před zavedením masového očkování.
Kdybychom se soustředili na strategie, které zlepšují celkové zdraví a odolnost, spíše než na finanční zdraví pandemického průmyslového komplexu, mohli bychom se s jistotou rozhodnout, že v případě pandemie nezničíme životy našich dětí a seniorů. Velmi málo lidí by bylo vystaveno vysokému riziku. Všichni bychom mohli očekávat delší a zdravější život. WHO se rozhodla opustit tuto cestu, šířit masovou a neopodstatněnou paniku a podporovat zcela odlišný model. Ačkoli pandemická dohoda není pro tento model nezbytná, je důležitou součástí přesměrování dalších finančních prostředků na tuto agendu a upevnění tohoto korporátního přístupu.
Spojené státy udělaly dobře, když vystoupily z tohoto chaosu, ale nadále prosazují mnoho stejných omylů a podílely se na zasetí chaosu, který nyní sklízíme. I když několik dalších vlád klade otázky, je pro politiky těžké stát na straně pravdy, když sponzorovaná média stojí jednoznačně na druhé straně. Společnost se opět zotročuje na příkaz privilegované menšiny, za pomoci mezinárodních agentur, které byly zřízeny právě proto, aby tomu zabránily. Na nadcházejícím Světovém zdravotnickém shromáždění téměř jistě zvítězí pandemická pohádka. Kritici doufají, že zasloužená ztráta důvěry nakonec dožene globální zdravotnický průmysl a že tuto smlouvu ratifikuje příliš málo zemí, aby mohla vstoupit v platnost. Abychom vyřešili základní problém a zastavili pandemický průmysl, budeme muset přehodnotit celý přístup ke spolupráci v oblasti mezinárodního zdraví.
Dr. David Bell je klinický a veřejný zdravotník s doktorátem v oboru zdraví obyvatelstva a zkušenostmi v interní medicíně, modelování a epidemiologii infekčních nemocí. Dříve byl vedoucím programu pro malárii a akutní horečnatá onemocnění v organizaci FIND v Ženevě a koordinoval strategii diagnostiky malárie ve Světové zdravotnické organizaci. Je vedoucím vědeckým pracovníkem v Brownstone Institute.