ČR před volbami aktivovala systém rychlé kontroly faktů používaný v Rumunsku
Portál Demagog.cz potvrdil, že byl pro nadcházející volby aktivován tzv. Rapid Response System.
O aktivaci unijního systému monitorujícího tok informací během volebního období se v českých médiích nepsalo a základní informace odhalila zahraniční investigace.
Co je Rapid Response System?
Podle oficiální dokumentace EU byl Rapid Response System původně vytvořen jako "časově omezený systém spolupráce a komunikace mezi zapojenými organizacemi během voleb do Evropského parlamentu 2024, který umožňuje signatářům, kteří nejsou platformami, rychle nahlásit časově citlivý obsah, účty nebo trendy, které podle jejich názoru představují hrozbu pro integritu volebního procesu".
Evropská komise však letos v rámci implementace nařízení DSA doporučila rozšířit systém na všechny národní volby a krize.
Jak RRS funguje?
Podle oficiálních informací Evropské komise umožňuje Rapid Response System fact-checkerům a nevládním organizacím rychle upozorňovat sociální sítě na obsah, který by dle jejich názoru mohl ohrozit volby. Systém totiž dává vybraným účastníkům prioritní právo označovat některý obsah na sociálních sítích jako problematický.
Loni v prosinci signatáři "Kodexu postupů proti dezinformacím" aktivovali Rapid Response System také pro rumunské volby. Navzdory této aktivaci byly volby nakonec zrušeny, přestože samotná zpráva zpravodajských služeb, jejichž odtajnění schválil rumunský prezident, nepřinesla důkazy přímého zahraničního vměšování.
Demagog.cz: Klíčový hráč v česku
Demagog.cz je jedním z předních fact-checkingových portálů v České republice. Organizace má strategické partnerství se Seznam.cz, které trvá od července do alespoň 31. října 2025. V rámci tohoto partnerství Seznam.cz podporuje monitorování předvolebních kampaní organizací Demagog.cz a také se s organizací konzultuje ohledně reklamního obsahu, když existují obavy z možných dezinformací.
Problémy s transparentností
Investigativní práce nezávislého novináře Stéphana Luçona odhaluje vážné systémové problémy spojené s RRS, potažmo celou praxí dle nařízení DSA. Hlavním problémem je nedostatek transparentnosti, kdy aktivace RRS stejně jako seznam jejích účastníků nebyla veřejně oznámena Českým telekomunikačním úřadem ani jinou institucí, přestože může mít vliv na tok informací během voleb. Aktivaci RRS však Luçonovi potvrdila zúčastněná organizace Demagog.cz.
Finanční odměny až 800 dolarů za ověření faktů
Další znepokojivou skutečností jsou finanční pobídky v systému fact-checkingu. Dle Luçonových zjištění platí například Meta, společnost vlastnící Facebook, fact-checkerům více než 800 dolarů za každé jednotlivé ověření faktů, což vytváří finanční pobídku k maximalizaci objemu namísto zaměření na přesnost.
Potenciálně tak podle Luçona tento systém může vést k tomu, že se fact-checkeři stanou "obsahovými mlýny" honícími se za příjmy, jak se údajně stalo v Rumunsku, kde organizace Factual fact-checkovala dokonce i zřejmé vtipy a nadsázku.
Absence kontrolních mechanismů
Problematická je také absence kontrolních mechanismů, protože neexistuje oficiální systém na kontrolu fact-checkerů. Chybná ověření faktů se však prokazatelně objevují.
Podle nařízení DSA by mělo být každé rozhodnutí o zásahu do obsahu na sociální síti zaznamenáno v databázi důvodů, avšak jeden z rumunských důvěryhodných označovatelů (tzv. “trusted flagger”) potvrdil Luçonovi, že v této databázi nemohl najít svou vlastní označovací aktivitu. Po třech měsících vyšetřování, včetně formální stížnosti podané rumunskému koordinátorovi DSA, stále není jasné, kdo vlastně učinil rozhodnutí o odstranění účtů některých rumunských nezávislých novinářů ze sociálních sítí.
Zuckerbergovo přiznání a změna kurzu
V lednu tohoto roku přiznal Mark Zuckerberg problémy se systémem fact-checkingu. Uvedl, že "fact-checkeři byli příliš politicky zaujatí a zničili více důvěry, než vytvořili". Zároveň oznámil radikální změnu: "Zaprvé, zbavíme se fact-checkerů a nahradíme je komunitními poznámkami podobnými X."
Vzniká tak paradoxní situace, kdy Česko implementuje systém ověřování faktů, od kterého se již dva majitelé sociálních sítí veřejně distancují. Elon Musk například v roce 2023 označil profesionální fact-checkery jako "lháře" a jeho sociální síť X funguje místo toho se systémem komunitních poznámek.
Rizika pro demokratický proces
Autor investigace Stéphane Luçon, žijící dlouhodobě v Rumunsku, upozorňuje na několik scénářů, jak by mohl být systém RRS zneužit. Prvním rizikem je potlačování opozičních hlasů před volbami.
„To, co se stalo v Rumunsku v souvislosti se zákonem o digitálních službách, jasně ukazuje, proč by voliči v České republice měli být znepokojeni a požadovat transparentnost. Systém rychlé reakce byl aktivován tiše, bez veřejného oznámení, a pravomoci k označování obsahu byly svěřeny stranickým nevládním organizacím s nejasným financováním a politickými vazbami. Nezávislí novináři a opoziční hlasy byli cenzurováni bez vysvětlení nebo možnosti odvolání, zatímco oficiální transparentní databáze DSA zůstala prázdná nebo téměř prázdná, pokud jde o rumunské cenzurní operace,“ sdělil Luçon pro server Reportéři on-line.
Podle Luçona je toto reálným nebezpečím také v České republice.
„Jakmile nezisková organizace jako Demagog získá pravomoci rychlé reakce, může ovlivňovat to, co občané vidí online během voleb – ale obyčejní lidé nebudou mít možnost zjistit, co bylo nahlášeno, proč a kým,“ doplnil.
Česká veřejnost podle Luçona naléhavě potřebuje transparentnost – jak v tom, jak jsou vybíráni účastníci RRS, tak v plném zveřejnění jejich financí a dalších střetů zájmů, a povinně také v real-time zveřejňování každého jednotlivého obsahu, který byl v rámci tohoto mechanismu nahlášen.
