Česká veřejnoprávní média budou respektovat zpřísněná opatření proti dezinformacím
Komise Evropského parlamentu vydala bez zvláštní pozornosti médií 26. 5. 2021 pokyny k posílení tzv. Kodexu postupů proti dezinformacím.
Komise Evropského parlamentu vydala bez zvláštní pozornosti médií 26. 5. 2021 pokyny k posílení tzv. Kodexu postupů proti dezinformacím. Dosavadní Kodex, platný od října r. 2018, totiž nebyl dle komplexního posouzení dle tzv. Akčního plánu proti dezinformacím v roce 2020 dostatečně účinný.
Poskytl sice „inovativní nástroj pro zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti online platforem v oblasti dezinformací“ (přiměl signatáře Kodexu Facebook, Instagram, YouTube, Google, Microsoft, TikTok, Twitter a Mozillu ručit za kontrolu informací a reportovat Komisi pravidelně výsledky prostřednictvím výročních sebehodnotících zpráv), ale to nestačí.
Hlavními nedostatky původního Kodexu byly „nejednotné a neúplné uplatňování napříč platformami a členskými státy“. Některým sítím v některých zemích EU nejspíše nebyla poskytnuta potřebná součinnost. Polsko a Maďarsko například považují za přípustné pouze cenzuru takového obsahu, který porušuje zákony daného státu, z jehož území byl příspěvek odeslán. To si ostatně jejich poslanci pro své občany nedávno i odhlasovali, zatímco u nás pokus v tomto směru skončil ve fázi diskuse. Dalším nedostatkem byla „omezení vyplývající ze samoregulační povahy kodexu“. Kodex sám se totiž zavazuje, že bude respektovat lidská práva a svobodu projevu. Oboje však bohužel signatáři již nyní prokazatelně nerespektují.
Posouzení rovněž poukázalo na „neexistenci vhodného mechanismu monitorování“, včetně „klíčových ukazatelů výkonnosti“. Dále nebyly „dostatečné závazky týkající se přístupu k údajům platforem pro účely výzkumu dezinformací“, jinými slovy sociální sítě, on-line platformy a technologické společnosti nechtěly nebo nemohly volně předávat Komisi data o tom, co kdo kde publikoval, a nebylo jak toho alespoň zdánlivě legálně docílit. A posledním nedostatkem původního kodexu byla „omezená účast zúčastněných stran, zejména z reklamního sektoru“, jinými slovy ne každý se cenzury chtěl a musel účastnit, především se zdráhaly firmy prodávající reklamu.
V zájmu „posílení boje proti dezinformacím, které ohrožují demokracii“ navrhla také Evropská komise Akt o digitálních službách (DSA), pro který hlasovala většina europoslanců. Tento „rámec společné regulace prostřednictvím kodexů postupů pro řešení systémových rizik spojených s dezinformacemi“ začne platit nejspíše od roku 2024.
Výše zmíněný soubor nařízení z dílny eurokomisařky a místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové (ANO) zavádí „rozsáhlá opatření pro transparentnost týkající se moderování obsahu a reklamy a navrhuje závazné a vymahatelné právní povinnosti pro velmi velké online platformy“.
Revidovaný a posílený Kodex postupů proti dezinformacím „by měl dále posílit závazky k omezení manipulativního chování“ a mimo jiné také „posílit postavení výzkumné komunity a komunity pro ověřování faktů“.
Česká Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se na svém 12. zasedání s Pokyny Evropské komise k posílení Kodexu zásad boje proti dezinformacím seznámila. Dále se seznámila se Zprávou ERGA - Zlepšování vztahů mezi signatáři Kodexu zásad boje proti dezinformacím a výzkumníky (Improving the relationships between Code of practice signatories and researchers). Následně se rada též seznámila s připomínkami ERGA k návrhu Evropského Aktu o digitálních službách (ERGA Proposals Aimed at Strengthening the Digital Services Act With Respect to Online Content Regulation)
Zdroje: rrtv.cz, digital-strategy.ec.europa.eu
(Některé odkazy není možné otevírat v prohlížeči Tor. Použijte jiný prohlížeč.)