Cecílie Jílková: Všichni nám lhali

Lékem na hloupost je vědění. Lékem na strach z neznámého je poznání. Cenzura informací plodí dezinformace a dezinformace poskytují záminku pro cenzuru.

Univerzální lidská moudrost pramení ze společného Stromu poznání. Jedině tím si dokážu vysvětlit posuny v uvědomění, které procházejí společností ve vlnách. Přestože vlády zatahují mezi národy virtuální opony, národy si většinou ve stejný čas uvědomují stejné věci. Například, že ti druzí nejsou všichni zkažení, to jen jejich vláda je úplně stejně zkažená jako ta naše. Procento slušných lidí, kteří věří v dobro, bude v různých státech navzdory tvrzení propagandy přibližně stejné. Jediné, v čem se tito lidé liší, jsou jejich informace.

Informační terária

Kdo má jiné informace, má jiné názory. Navzdory tvrzení, že vynález internetu lidi spojí, se svět spolu s vynálezem algoritmů sociálních sítí ještě více rozdělil na informační, tedy názorová terária, mezi kterými neprobíhá ani sdílení informací, natož diskuse. Jak máme bez diskuse budovat či udržovat mír a demokracii?

Krtek nad zajícem může vyhrát leda lstí

Demokracie je vláda lidu. Jenže když je lid hloupý, měli by mu vládnout ti chytřejší! Říkají ti chytřejší. Lid je ve skutečnosti samozřejmě velmi chytrý díky univerzální lidské moudrosti, která se pravděpodobně předává skrze DNA - nebo možná ještě více záhadným způsobem - a říká se jí selský rozum.

Porazit selský rozum v diskusi je možné několika způsoby: zaprvé znemožněním, odmítnutím nebo zákazem diskuse. Zadruhé chytračením pomocí nejrůznějších poznatků, které byly veřejnosti odepřeny a má je k dispozici pouze aktuálně protěžovaná skupina. Zatřetí demagogií. Začtvrté stokrát opakovanou lží. Jinými slovy vyhrát nad univerzální lidskou moudrostí lze leda lstí.

Demokracie je vláda lidu, pochopte!

Lest, která pravidelně infikuje každou demokracii, se nazývá totalita. Jejím cílem je odebrat lidu vládu. Všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější. Začíná to přívlastky před slovem demokracie a končí to změnou významu slova demokracie. Parazit vytuneloval obsah a ponechal jen slupku hostitele. Když stát či unie kontroluje novináře, soudy a internet, někdo vám sežral obsah demokracie. Lid nevládne.

Opakem dezinformace je informace

Lékem na hloupost je vědění. Lékem na strach z neznámého je poznání. Lékem na slepou víru je racionální pochopení problematiky. Společnost, která nedostává objektivní a komplexní informace, upadá v opak spontánního řádu - v chaos. Chaos radikalizuje. Radikalizovaná společnost se snadno kriminalizuje. Cenzura informací plodí dezinformace a dezinformace poskytují záminku pro cenzuru.

Moudrá společnost vylučuje totalitu

Moudrost je poučená, mírná a spravedlivá. Moudrost se nedá korumpovat ani penězi, ani prestiží. V moudrosti je vnitřní svoboda. Moudrá společnost nepodléhá dezinformacím a ideologiím. Extrémy dynamicky vyvažuje příklonem tu na jednu, tu na druhou stranu. Moudré společnosti nemusí vláda říkat, co je správně a co špatně. Moudrá společnost to naopak říká vládě. Proto každá totalitní vláda potřebuje cenzuru objektivních informací, historických zkušeností a selského rozumu.

Smrt ideálů = zánik civilizace

Svět je plný smutných a zraněných dětí, které ztratily víru v Dobro. Často jsou z nich politici. “Pokud neexistuje nic čistého a neposkvrněného, za čím máme jít?” Ztracené děti jsou schopny udělat cokoli pro pochvalu od někoho, koho respektují, nebo pro chválu nohsledů. Vnitřní prázdnotu kompenzují vnějším bohatstvím, pocit sebenaplnění nahrazují pocitem moci. Čím více ztracených dětí, tím méně ušlechtilých skutků, na kterých stojí civilizovaná společnost.

Všichni nám lhali

Čím méně toho víme, tím dál od pravdy se nacházíme, protože pravda je někde uprostřed toho všeho, z čeho víme jen polovinu. Čím méně si předáváme poznatky, tím menší je šance, že v diskusi dospějeme k souhlasu. Čím více toužíme vyhrát diskusi, tím menší je šance, že si uvědomíme, co nás spojuje: My všichni jsme byli obelháni.

Cesta je cíl

Tak jako neexistuje jeden ideální jídelníček pro všechny ani jeden ideální jídelníček pro jednoho na celý život, neexistuje jeden správný názor napořád a jedna strana na věčné časy. Věčná oscilace zleva doprava a zpět brání extrémům a rozpínající se spirála životního poznání brání opakování chyb. Věčný boj dobra se zlem nikdy nebude trvale vybojován. Tato cesta nemá konec. Cílem je nesejít z té cesty.