Cecílie Jílková: Vážení přátelé novináři
Komise Evropského parlamentu vydala pokyny k posílení Kodexu postupů proti dezinformacím. Počet nahlášených podezření na nežádoucí účinky však stále roste. Proč se o tom nepíše?
Komise Evropského parlamentu vydala 26. 5. 2021 pokyny k posílení tzv. Kodexu postupů proti dezinformacím. Dosavadní Kodex, platný od října r. 2018, totiž nebyl dle komplexního posouzení dle tzv. Akčního plánu pro demokracii v roce 2020 dostatečně účinný. Poskytl sice „inovativní nástroj pro zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti online platforem v oblasti dezinformací“ (jinými slovy přiměl signatáře Kodexu Facebook, Instagram, YouTube, Google, Microsoft, TikTok, Twitter a Mozillu ručit za kontrolu informací a reportovat Komisi pravidelně výsledky prostřednictvím výročních sebehodnotících zpráv), ale to nestačí.
Hlavními nedostatky původního Kodexu byly „nejednotné a neúplné uplatňování napříč platformami a členskými státy“. Některým sítím v některých zemích EU nejspíše nebyla poskytnuta potřebná součinnost. Polsko a Maďarsko například považují za přípustné pouze cenzuru takového obsahu, který porušuje zákony daného státu, z jehož území byl příspěvek odeslán. To si ostatně jejich poslanci pro své občany nedávno i odhlasovali, zatímco u nás pokus v tomto směru skončil ve fázi diskuse. Dalším nedostatkem byla „omezení vyplývající ze samoregulační povahy kodexu“. Kodex sám se totiž zavazuje, že bude respektovat lidská práva a svobodu projevu. Oboje však bohužel signatáři již nyní prokazatelně nerespektují.
Posouzení rovněž poukázalo na „neexistenci vhodného mechanismu monitorování“, včetně „klíčových ukazatelů výkonnosti“. Jinými slovy nedařilo se měřit Facebooku, Instagramu, YouTubu, Googlu, Microsoftu, TikToku, Twitteru a Mozille výkonnost při cenzuře. Dále nebyly „dostatečné závazky týkající se přístupu k údajům platforem pro účely výzkumu dezinformací“, jinými slovy sociální sítě, on-line platformy a technologické společnosti nechtěly nebo nemohly volně předávat Komisi data o tom, co kdo kde publikoval, a nebylo jak toho alespoň zdánlivě legálně docílit. A posledním nedostatkem původního kodexu byla „omezená účast zúčastněných stran, zejména z reklamního sektoru“, jinými slovy ne každý se cenzury chtěl a musel účastnit, především se zdráhaly firmy prodávající reklamu.
V zájmu „posílení boje proti dezinformacím, které ohrožují demokracii“ navrhla také Evropská komise Akt o digitálních službách (DSA), pro který hlasovala většina europoslanců. Tento „rámec společné regulace prostřednictvím kodexů postupů pro řešení systémových rizik spojených s dezinformacemi“ začne platit nejspíše od roku 2024.
Výše zmíněný soubor nařízení z dílny eurokomisařky a místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové (ANO) zavádí „rozsáhlá opatření pro transparentnost týkající se moderování obsahu a reklamy a navrhuje závazné a vymahatelné právní povinnosti pro velmi velké online platformy“.
Revidovaný a posílený Kodex postupů proti dezinformacím „by měl dále posílit závazky k omezení manipulativního chování“ a mimo jiné také „posílit postavení výzkumné komunity a komunity pro ověřování faktů“. Jinými slovy nadnárodní i lokální cenzoři typu Demagog.cz a agentura AFP dostanou vyšší pravomoci a více financí. Pokyny Kodexu rovněž stanoví základní kameny pro zdokonalený, robusní rámec pro monitorování posíleného Kodexu, jinými slovy bude se bedlivě hlídat, aby se cenzurovalo pořádně.
V tuto chvíli bych ráda sdělila, že jsem teprve na straně dvě citovaného dokumentu Pokyny Evropské komise k posílení Kodexu postupů v oblasti dezinformací. Celkem má dokument stran dvacet osm.
Následuje několik zajímavých čísel:
Z údajů systému hlášení nežádoucích příhod vakcín (VAERS) amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) vyplývá, že počet nahlášených podezření na nežádoucí účinky včetně mrtvice, srdečního selhání, krevních sraženin, mozkových poruch, křečí, záchvatů, zánětů mozku a míchy, život ohrožujících alergických reakcí, autoimunitních onemocnění, artritidy, potratů, neplodnosti, rychle nastupující svalové slabosti, hluchoty, slepoty, narkolepsie a kataplexie je už dnes vyšší než 1 milion. (Data k 5. 2. 2022, pozn. red.) Kromě astronomického počtu podezření na závažné vedlejší účinky je uvedeno v této databázi i 24 000 podezření na úmrtí po očkování. (Data k 5. 2. 2022, pozn. red.)
Podhlášenost těchto nežádoucích účinků ve VAERS byla nedávno vypočítána na 97,8 %, faktor podhodnocení (URF) je tedy 44,67. (Data k 5. 2. 2022, pozn. red.) Pokud vynásobíme aktuální počet úmrtí ve VAERS tímto URF, dostaneme: Více než 1 milion úmrtí. (Data k 5. 2. 2022, pozn. red.) A to pouze v této jedné americké databázi.
Kde jsme o tom četli? Kdo nám to řekl v televizi?
Když se spisovatel Jan Tománek pokusil zpřístupnit veřejnosti informace týkající se Evropské unie odkázáním na web Evropského parlamentu, konkrétně na Návrh usnesení o vytvoření evropského fondu pro odškodnění obětí vakcín COVID-19, byl jeho účet na blogu serveru Aktuálně.cz trvale zastaven.
V dokumentu jsou zveřejněny počty případů, které zaznamenala EMA (Evropská agentura pro léčivé přípravky). Šlo pouze o případy řádně hlášených podezření na nežádoucí účinky. Celková čísla podezření na postižení vakcínami byla v té době a jsou i nyní mnohem vyšší. Web VigiAccess, který spustila Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 2015 s cílem poskytnout veřejnosti přístup k informacím v databázi VigiBase, celosvětové databázi WHO o hlášených potenciálních nežádoucích účincích léčivých přípravků, dnes uvádí 1 538 714 hlášení z Evropy. (Data k 5. 2. 2022, pozn. red.) Opět se jedná pouze o řádně podané a evidované reporty a nikoli celková reálná čísla. Jaký je zde faktor podhodnocení, se můžeme z důvodu nedostatku dat jen dohadovat.
Data o podezření na nežádoucí účinky v zemích EU sbírá databáze EudraViligance spadající pod Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA). Ta ovšem neposkytuje dostatečně přehledné výstupy. Dle informací EMA webová stránka s výstupy neuvádí celkový počet hlášených případů se smrtelným výsledkem. Opět zde nevíme ani faktor podhodnocení.
Britská data sbírá databáze Yellow Card. Ani zde neznáme faktor podhodnocení. Data zemí, jako je Rusko, Čína, Austrálie a dalších neznáme.
Další zajímavá čísla:
Společnost Meta ve své výroční sebehodnotící zprávě pro Evropskou komisi píše: „V průběhu září 2021 jsme odstranili více než 950 tisíc kusů obsahu na Facebooku a Instagramu po celém světě, včetně více než 120 tisíc kusů obsahu v EU, a to z důvodu porušení našich pravidel o dezinformacích o COVID-19 a očkování proti COVID-19. Během měsíce října 2021 jsme odstranili více než 680 tisíc kusů obsahu na Facebooku a Instagramu po celém světě, včetně více než 140 tisíc kusů obsahu v EU, a to z důvodu porušení našich pravidel o dezinformacích o COVID-19 a očkování proti COVID-19.“
Kolik z tohoto obsahu byly skutečné dezinformace? Kde jsou všechny ty účty osob, iniciativ a dalších subjektů, které sdílely informace o nežádoucích účincích a odborné názory? Z jakého důvodu je snižován dosah příspěvků odkazujících na klinické studie?
Vážení přátelé novináři, mám někde v šuplíku (jistě už propadlý) mezinárodní novinářský průkaz vydaný Syndikátem novinářů ČR. To ze mě samo o sobě novináře nedělá. Ale i člověk ne-novinář ví, že posláním novináře je zvědavost a pátrání po pravdě. Mám pro Vás několik dotazů:
1. Kdo z Vás čte pozorně stránky Evropského parlamentu?
2. Kdo z Vás sleduje databázi VAERS, případně nějaké další?
3. Pokud dění a data sledujete, proč o tom nepíšete? (Čest výjimkám.)
4. Proč tuto práci musí dělat občané ve svém volném čase místo Vás a čelit pak šikaně nejen na sociálních sítích, ale i v médiích?
5. A poslední dotaz: Kdo z Vás četl Ústavu České republiky a Listinu základních práv a svobod?
Ústava a ústavní zákony, mezi které patří i Listina základních práv a svobod, jsou právním předpisem nejvyšší síly. Česká republika je svrchovaný stát a je povinna bránit práva a svobody svých občanů. Každý uživatel při otevření účtu na sociálních sítích i menších platformách však podepisuje souhlas, že bude respektovat pravidla stanovená vnitřním firemním předpisem (nebo také kodexem), a dává tak dobrovolně souhlas k cenzuře podvodného nebo jinak závadného obsahu. Co považuje sociální síť za závadné, se bohužel mění v návaznosti na aktuální politické tlaky. Pakliže si sociální sítě stanovují nepřiměřená cenzurní pravidla, měl by stát proti takovému konání zakročit.
Do svobody projevu mimo sociální sítě lze podle Ústavy ČR zasahovat pouze v případě porušení zákona. Proto soudy aktuálně mohou nařídit provozovatelům on-line prostoru odstranění obsahu, který porušuje zákon. Zveřejnění odkazu na stránky Evropského parlamentu ovšem není protizákonné stejně tak, jako není protizákonné zveřejnit ověřené informace o nedostatcích a pochybeních během testování vakcín. Přesto Facebook již dnes tyto a mnohé podobné informace maže a uživatele za ně trestá blokacemi, případně snižuje dosah příspěvků s informacemi o počtu nebo druhu nežádoucích účinků po očkování na minimum. Totéž se děje i na ostatních sociálních sítích. Bič na soukromé weby dává do budoucna Evropské komisi do ruky právě nedávno schválený Akt o digitálních službách.
V této situaci, kdy ani vláda, ani sociální sítě, ani Vy nesdělujete a neumožňujete publikovat úplné a pravdivé informace, my očkujeme sebe i naše děti v domnění, že je to bezpečné. To nám totiž od počátku až doposud říká vláda, sociální sítě, technologické společnosti a Vy.
Lidé po celém světě jsou mezitím hromadně postihováni nežádoucími účinky po očkování a mnozí umírají.
Buďte zdrávi.