Byznys se studiemi a střety zájmů: Roman Chlíbek a Roman Prymula
Historie střetů zájmů Romana Chlíbka a Romana Prymuly a jejich podnikání ve farmaceutickém průmyslu.
V roce 2016 musel Roman Prymula odejít z funkce ředitele Fakultní nemocnice Hradec Králové. Důvodem byly desítky milionů korun, které jeho rodinná firma Biovomed s.r.o. inkasovala od výrobců vakcín. Nemocnice, kterou Prymula současně řídil, se na některých studiích podílela.
Společné začátky v neziskovce
4. května 2005 vzniklo občanské sdružení Biovomed – sdružení na podporu výzkumu a vývoje. Sdružení se zabývalo klinickými studiemi pro velké farmaceutické firmy včetně GlaxoSmithKline, Sanofi Pasteur, Pfizer nebo Novartis.
Podle zápisu z valné hromady v roce 2015, která rozhodla o likvidaci spolku, byli jeho členy Roman Prymula a Roman Chlíbek a jejich dcery – Karolína Prymulová a Andrea Chlíbková.
V listopadu 2013 vznikla nová společnost Biovomed s.r.o. Jednatelkou se stala Karolína Prymulová, prokuristou její otec Roman Prymula. (Občanské sdružení bylo o dva roky později zlikvidováno.)
V roce 2014 inkasovala Biovomed s.r.o. od dvou firem (Sanofi Pasteur a GlaxoSmithKline) celkem přes 41 milionů korun za osm klinických studií. Z toho zůstalo „doma” přes 11 milionů korun (zisk 7,1 milionu + osobní náklady na dva zaměstnance 3,5 milionu). Hlavním zkoušejícím ve všech studiích byl Roman Prymula.
Konflikt zájmů a odvolání
Přinejmenším u jedné studie (A3L39 za přes 10 milionů korun od Sanofi) figurovala v databázi SÚKL jako centrum i Fakultní nemocnice Hradec Králové, kterou tehdy Prymula řídil.
Prymula ve svém vyjádření k interpelaci poslance Marka Černocha tvrdil, že ke konfliktu zájmů nedochází, protože klinická část probíhá v ordinacích praktických lékařů. Zdravotnický deník však prokázal opak.
30. června 2016 ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček odvolal Romana Prymulu z funkce ředitele s odůvodněním, že v pozici ředitele veřejné nemocnice inkasoval desítky milionů od firmy, se kterou nemocnice spolupracovala. Roman Chlíbek zůstal v pozadí. Dnes je předsedou České vakcinologické společnosti a dlouholetým poradcem ministerstva zdravotnictví.
Princip fungování byznysu se studiemi
Chlíbek pochází z Hradce Králové, kde byl na Fakultě vojenského zdravotnictví Vojenské lékařské akademie J. E. Purkyně žákem profesora Jiřího Berana. Spolu s Romanem Prymulou tvořili trojici kolegů ze stejné školy, kteří se všichni pohybovali v epidemiologii a farma byznysu – Prymula byl Beranův vrstevník a kolega, Chlíbek jeho žák.
I svědectví prof. Berana, které přinesla do podcastu Oč tu běží Markéta Dobiášová, potvrzuje, že se Chlíbek společně s Prymulou podíleli na byznysu s klinickými studiemi pro farmaceutické firmy. V nahrávce, která v podcastu zaznívá, Beran vysvětluje princip fungování: farmaceutické firmy si najímaly takzvané koordinující výzkumníky, kteří dostávali rozpočet a rozdělovali ho lékařům zapojeným do studie. Co koordinátorovi z rozpočtu zbylo, to si ponechal.
Prymula si pro tento účel nejprve založil neziskovou společnost VOMED, která uzavírala smlouvy s farmaceutickými firmami. Tento model Beran označuje za korupční. Postupně byl kritizován a měl být odstraněn, ale praxe přetrvávala.
„Je to nebezpečné především v tom, že tohle se děje hlavně v nemocnicích,” říká Beran v nahrávce. Ředitel nemocnice, který má vliv na to, které pacienty do studie zařadí, může systém zneužívat.
Klíčoví opinion leaders firmy Pfizer
Beran v nahrávce také popisuje, jak Pfizer pracuje se sítí takzvaných „key opinion leaders” – vlivných osob v lékařských odborných společnostech. Sám byl požádán o přednášku o pneumokocích, ale situace skončila tím, že po něm zástupce Pfizeru požadoval, aby se Beran přestal vyjadřovat ke covidové vakcinaci. Beran odmítl a spolupráce skončila.
„Tak předpokládám, že takhle to běží kdekoli jinde, a je to jenom o tom, kolik oni chtějí komu dát,” sdělil Beran. V jiné části nahrávky dodává, že Pfizer má široké portfolio a že existují lidé, kteří se za 100 000 korun nechají zkorumpovat, ale také takoví, kteří jsou levnější.
Beran a Chlíbek: rozkol v pandemii
Na počátku pandemie Covid-19 se odborné pozice Berana a Chlíbka diametrálně lišily. Zatímco Chlíbek názorově souzněl s think-tankem MeSES, Beran prosazoval klasický epidemiologický princip rozdělení populace na vnímavou rizikovou a vnímavou nerizikovou a pracoval s logikou příčiny a následku (v tomto případě úmrtí), nikoli jen s počty pozitivních testů.
Na konci roku 2021 byl Beran označen za šiřitele dezinformací. Ministerstvo zdravotnictví se k tomu vyjádřilo tak, že jde o hodnocení soukromé firmy Semantic Visions, se kterou ministerstvo uzavřelo smlouvu na informačně-analytické služby, přičemž přesné detaily odmítlo specifikovat. Tuto firmu na ministerstvo přivedl podle tvrzení investigativní novinářky Markéty Dobiášové právě Roman Prymula.
Střety zájmů během pandemie
Když v lednu 2022 ministr zdravotnictví Vlastimil Válek ustavil Národní institut pro zvládání pandemie (NIZP), jmenoval do jeho čela Romana Chlíbka. Z nahrávky schůzky tohoto institutu z jara 2022, kterou získala Markéta Dobiášová, vyplývá, že Chlíbek s hlavní hygieničkou Pavlou Svrčinovou a Rastislavem Maďarem organizovali další postup vakcinace. Maďar přitom byl členem think-tanku MeSES, který lobboval za pandemická opatření generující testování a vakcinaci, a současně i členem dozorčí rady společnosti Avenier, jednoho z největších distributorů vakcín a testů.
Chlíbek členstvím v NIZP získal formální platformu pro svoji poradenskou roli, ačkoli, jak upozornil právník Ondřej Dostál, vakcinologická společnost Romana Chlíbka nemá žádnou zákonem popsanou roli při vydávání rozhodnutí. Zákon o léčivech do této role stanoví výhradně Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
„Vakcinologická společnost je soukromoprávní spolek, respektive součást spolku (České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně). Neexistují tedy žádné záruky nepodjatosti, pracovníci vakcinologické společnosti nejsou osobami dle služebního zákona, narozdíl od pracovníků SÚKL,” uvedl Dostál.
SÚKL opakovaně přehlížen
Obcházení SÚKLu v pandemii pomocí soukromé společnosti Romana Chlíbka byl opakující se vzorec. V lednu 2022 vydal SÚKL negativní stanovisko k podávání třetí dávky vakcíny dětem ve věku 12–15 let: data o účinnosti nebyla průkazná a přínosy nepřevyšovaly prokazatelně rizika. Ministerstvo zdravotnictví toto stanovisko ignorovalo a řídilo se doporučením, které vydal den před tím Roman Chlíbek. Zákonný garant bezpečnosti léčiv tak byl ignorován ve prospěch soukromoprávního spolku.
Tentýž scénář se opakoval i u čtvrté dávky pro dospělou populaci v létě 2022. SÚKL doporučoval omezit booster na rizikové skupiny a upozorňoval na hlášená podezření na úmrtí po vakcinaci, ministerstvo jej opět ignorovalo a spustilo velkou reklamní kampaň „Očkujme se beze strachu“ za účasti celebrit a reklamních agentur.
Tváře Národní očkovací strategie
Dokument Národní očkovací strategie (NOS), který vláda Petra Fialy schválila 10. prosince 2025, připravovalo ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s odborníky z Národní imunizační komise (NIKO) a odborných společností sdružených v České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Roman Chlíbek sedí v obou organizacích – je předseda vakcinologické společnosti i místopředseda NIKO. Ministerstvo si ho také vybralo jako jednu z tváří projektu.
23. září 2025, kdy ministerstvo NOS veřejně představilo, odprezentoval ji Roman Chlíbek pro Český rozhlas Plus i další média. Na sympoziu Zdravotnického deníku o NOS se účastnil prvního panelu spolu s Romanem Prymulou jako místopředsedou vakcinologické společnosti.
Text schválené NOS cituje v poznámce pod čarou studii, jejíž spoluautorem je Roman Prymula – analýzu zátěže HPV onemocnění a nákladové efektivity catch-up vakcinace v České republice z roku 2025.
Když Babišova vláda škrtla 100 milionů na propagaci nepovinného očkování, Prymula to v médiích označil za chybu, která může brzdit proočkovanost a podkopat důvěru veřejnosti.
Organizace Transparency International již v roce 2021 upozornila, že Chlíbek, Prymula i další členové NIKO byli už v roce 2012 kritizováni za vazby na farmaceutické společnosti jako GlaxoSmithKline nebo Pfizer, a konstatovala, že takové vazby dávají prostor pro nekalé jednání.
Dobiášová se střety zájmů Romana Prymuly a Romana Chlíbka zabývala již jako redaktorka serveru Seznam Zprávy, ale dle jejího tvrzení byla investigace zastavena.