Alex Gutentag a Michael Shellenberger: Být pro svobodu slova znamená hájit ji i pro lidi, které nenávidíte
Lidi bychom měli chránit fyzicky, ne emocionálně.
Autoři originálu: Alex Gutentagová a Michael Shellenberger
Někteří republikáni a demokraté tvrdí, že k řešení těchto protestů je zapotřebí vládní dohled a cenzura nenávistných projevů. Zástupci Richie Torres (D-NY) a Mike Lawler (R-NY) například představili zákon COLUMBIA Act, který na vybraných univerzitách vytvoří "monitory antisemitismu".
Texaský guvernér Greg Abbott, který v roce 2019 podepsal zákon zaručující svobodu projevu na texaských univerzitách, navrhl, aby byli protestující za své názory zatýkáni. "Tito protestující patří do vězení," napsal o studentech Texaské univerzity v Austinu. "Antisemitismus nebude v Texasu tolerován. Tečka."
A nejnověji výbor pro pravidla Sněmovny reprezentantů prosadil Antisemitism Awareness Act of 2023, dvoustranický návrh zákona, který rozšiřuje definici antisemitismu ve federálním antidiskriminačním zákoně v hlavě VI. Návrh zákona odkazuje na definici antisemitismu Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu, která zahrnuje kritiku Izraele, například označování státu Izrael za rasistické snahy nebo uplatňování dvojích standardů na chování Izraele. Vzhledem k tomu, že všechny školy, které dostávají federální finanční prostředky, musí dodržovat ustanovení hlavy VI, vedl by návrh zákona k větší cenzuře projevů na akademické půdě.
Všechny tyto snahy jsou porušením svobody projevu a my je bezvýhradně odsuzujeme. Je opět čas připomenout sobě i našim spoluobčanům, že testem naší oddanosti svobodě projevu je, když požadujeme její ochranu pro naše nepřátele a pro projevy, které nenávidíme, nikoli pro naše přátele a pro projevy, které se nám líbí.
Jistě, na protestech docházelo k nenávistným incidentům. Před branami Kolumbijské univerzity například propalestinští demonstranti křičeli na demonstranty s izraelskými vlajkami "Vraťte se do Polska!". Na obou stranách bylo zaznamenáno několik incidentů obtěžování. Jeden z vůdců protestu na Kolumbijské univerzitě v lednu v živém vysílání prohlásil, že sionisté "si nezaslouží žít", a dodal: "Cítím se velmi pohodlně, velmi pohodlně, když vyzývám k tomu, aby tito lidé zemřeli".
Studenti Columbie také vytlačili proizraelské židovské studenty z jejich tábora solidarity s Gazou na trávníku kampusu. Při podobném incidentu zabránili propalestinští demonstranti proizraelskému židovskému studentovi na Kalifornské univerzitě v přístupu k jeho cestě do třídy.
V těchto a dalších případech protestující porušili práva studentů platících školné. Univerzitní pravidla omezují čas, místo a způsob protestů. Stavění táborů, blokování částí kampusu a obsazování budov jsou jasným porušením těchto pravidel a nepředstavují chráněné projevy.
Chování některých mladých protestujících však v žádném případě nevyžaduje větší omezení politických projevů pro všechny studenty a zásah do akademické svobody. Neospravedlňuje to ani další vládní zásahy v boji proti nenávistným projevům, rozšiřování kontraproduktivního "safetyismu" na akademické půdě a nadměrné používání policejní síly na univerzitách.
Víme, že čtenáři mohou být nespokojeni a zklamáni tím, že jednoznačně nepodporujeme jednu stranu izraelsko-palestinské debaty a místo toho předkládáme kritiku jak přehnaně proizraelských politiků, tak radikálních propalestinských demonstrantů. Náš postoj se však oproti loňskému roku nemění: odmítáme ideologický extremismus krajní levice a její schvalování akcí Hamásu ze 7. října. Zároveň sdílíme obavy levice z úmrtí civilistů v Gaze, porušování Ženevských konvencí, politického vedení Izraele a možné eskalace širšího konfliktu.
Domníváme se, že v současné době panuje na obou stranách této debaty kolem svobody projevu velký zmatek a pokrytectví. Někteří lidé na pravici, kteří kdysi tvrdili, že věří v absolutní svobodu projevu, nyní volají po potlačení "nenávistných projevů". Mezitím mnozí na levici, kteří od roku 2016 podporovali "kulturu zrušení" a v podstatě veškerou cenzuru svých oponentů, nyní volají "Svoboda projevu!", aniž by si uvědomovali nebo připouštěli, jak jejich vlastní aktivity vytvořily hrozný precedens.
Přitom hranice mezi projevem a protiprávním jednáním je zcela jasná. Blokování dopravy, zabírání budov a stavění táborů jsou násilné činy a nejsou chráněny prvním dodatkem. Hlavním účelem občanské neposlušnosti v minulosti bylo vyprovokovat zatčení, aby se na věc upozornilo, a studenti by měli vědět, že zatčení je možným výsledkem občanské neposlušnosti. Ačkoli se domníváme, že univerzity musí usilovat o co největší ochranu práva na protest, táboření může narušit výuku a volný pohyb po kampusu a je na uvážení univerzit, zda studenty vyloučí a vyloučí, nebo zavolají policii, aby tábořiště vyklidila.
Hranice mezi politickým projevem a obtěžováním nebo podněcováním k násilí je také téměř vždy jasná. Například skandování "Od řeky k moři", ačkoli je pro mnohé urážlivé, má více interpretací a není přímým obtěžováním. Naproti tomu student Kolumbijské univerzity, který řekl, že sionisté by měli zemřít, se dostal do přímého podněcování k násilí, zatímco protestující, kteří blokují židovským studentům přístup do některých částí kampusu, se dopouštějí diskriminace. A tam, kde hranice není jasná, bychom se měli přiklonit na stranu svobody projevu, protože taková otevřená diskuse může pomoci určit, kde je hranice a kdy byla překročena.
Vyjasnění rozdílů mezi chráněným politickým projevem, občanskou neposlušností a obtěžováním je důležité, protože naše vláda stále častěji používá obvinění z antisemitismu jako základ pro politickou cenzuru. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS), které sehrálo velkou roli při vytváření cenzurního komplexu stojícího za potlačováním nesouhlasu kolem Covidu-19 a voleb 2020, využívá pro-hamasovských incidentů na univerzitách k rozšíření svého vlivu na akademické programy ve jménu boje proti dezinformacím. Není těžké si představit, jak může být omezení akademické svobody ze strany DHS v budoucnu využito jako zbraň proti jiným politickým postojům.
A přestože k rozsáhlé cenzuře propalestinských názorů na internetu zatím nedošlo, někteří zákonodárci a obhájci odůvodnili návrh zákona o "zákazu" TikToku, který nutí jeho čínského vlastníka k prodeji, odkazem na propalestinské nálady mladých lidí, kteří tuto aplikaci primárně používají. V souvislosti s TikTokem existují oprávněné obavy o národní bezpečnost, ale je pozoruhodné, že některé skupiny podporující cenzuru vyjádřily přání kontrolovat projevy v této aplikaci.
"Máme s TikTokem velký problém," řekl Jonathan Greenblatt, generální ředitel Ligy proti hanobení (ADL), a naznačil, že propalestinský příklon uživatelů aplikace je cílem jeho propagace cenzury. Greenblatt a ADL jsou významnými hráči v cenzurním průmyslovém komplexu a již dříve vyzvali inzerenty, aby bojkotovali společnosti provozující sociální média, které nesplní jejich požadavky.
Zákon o uvědomění si antisemitismu je eskalací tohoto trendu. Vystupování proti antisemitismu nevyžaduje, aby člověk schvaloval větší cenzuru, zejména proto, že se často obrací proti němu. Podpora svobody projevu vyžaduje podporu práv na projev těch, s nimiž nesouhlasíte. Stále více se zdá, že se nacházíme v krizi svobody projevu, v níž je jen málokdo ochoten bránit svobodu projevu pro všechny. To se musí změnit a lidé s dobrými úmysly na všech stranách se musí znovu vyslovit pro svobodu slova.